Bělorusko a jeho hlavní město Minsk se stalo symbolickým místem pro mírová jednání. 

V minulém století nebyla země, která by byla tak postižena všemi válkami jako Bělorusko. Odhaduje se, že během druhé světové války zahynul každý čtvrtý Bělorus. Se vzpomínkou na všechny tyto oběti by neměli politici považovat válku za běžný prostředek politiky.

Je varující, že s odchodem generace pamětníků druhé světové války a po privilegiu žít v míru se slovo válka na evropském kontinentě skloňuje stále častěji. Od Jugoslávie až po dnešní Ukrajinu, kde bojují tisíce lidí, se začínají používat nejmodernější zbraně.

Pokud tato válka nebude zastavena dnes, hrozí, že přeroste válečného konfliktu velkých rozměrů.

Minská jednání měla proto velkou odpovědnost a byla v jejich průběhu vidět jasná snaha Evropy, ale i Ruska zastavit válečné operace. Někteří komentátoři mne zklamali názory o pouhém zmrazení konfliktu i svými online komentáři špatných zpráv. Zklamalo mne také prohlášení ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, že nemá dobré zprávy z jednání v Minsku a řada ruských návrhů je nepřijatelná.

Čistě pro představu, počáteční dohoda v Minsku navrhovala příměří od 14. února, stažení těžkých zbraní a vytvoření bezpečnostní, demilitarizované zóny. Ukrajina žádala znovu získání kontroly nad svými hranicemi a navrhovala zavedení široké autonomie pro vzbouřenecké oblasti. Rusko naopak žádalo záruky a zrušení finančních sankcí vůči těmto ukrajinským oblastem. V případě hranic se navrhovala společná kontrola ukrajinských sil se vzbouřenci. Pozitivní zprávou bylo, že vzbouřenci jsou připraveni tuto smlouvu potvrdit a držet.

Zdá se, že rozum a odpovědnost přece jen slaví vítězství.

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci oznámil, že od 15. bylo dohodnuto zastavení bojů a stažení těžkých zbraní. Státníci se také domluvili na konstituční reformě, která má zajistit práva lidí žijících na území Donbasu. Ukrajinská strana pak považuje za úspěch stažení všech zahraničních bojovníků.

Tuto dohodu s napětím očekávali občané Ukrajiny i Evropské unie.

Evropa potřebuje ke své integraci a rozvoji mír a Ukrajina vytvoření demokratické společnosti, kde se všichni občané budou cítit doma a extremisté nebudou mít prostor ovlivňovat politiku této země, ve které žije 45 milionů obyvatel.