Setkal se s nejvyššími představiteli Turecka, kdy generálního tajemníka přijal prezident Recep Tayyip Erdogan, ministerský předseda Binali Yildirim, ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, předseda tureckého parlamentu, Ismail Kahraman i představitelé vedoucích opozičních stran. Toto setkání se uskutečnilo několik týdnů od pokusu o státní převrat, po kterém v Turecku následovaly rozsáhlé čistky, kdybylo zatčeno více než 6000 příslušníků armády a téměř 9000 policistů bylo propuštěno ze služby.

Došlo k odvolání 3000 soudců, propuštění 8777 zaměstnanců na ministerstvu vnitra, přes 2000 na ministerstvu mládeže a sportu, 1500 na ministerstvu financí, 257 na úřadu premiéra a 492 na úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi. O místa také přišlo 15200 učitelů a pracovníků ve školství, 1577 univerzitních děkanů bylo vyzváno k rezignaci, 30 guvernérů provincií muselo odejít z funkce. Čistky dále pokračují a začaly se týkat i soukromého sektoru.

Rada Evropy byla založena 5. května 1949 a jejími hlavními cíli je zajištění fungování právního státu, hledání východisek k aktuálním společenským problémům, ochrana pluralitní demokracie, lidských práv, podpora uvědomování a zhodnocování evropské kulturní identity a pomoc zemím střední a východní Evropy v zavádění demokratických politických reforem.

V Evropě tak sílí obavy, že po nezdařeném převratu v Turecku, by mohlo dojit k zavedení autoritářského režimu. Po setkání s ministrem zahraničí Çavuşoglukem , generální tajemník Rady Evropy zhodnotil situaci slovy: „V Evropě existuje malé povědomí o problémech, kterým čelí demokracie a státní instituce v Turecku po odporném pokusu o převrat ze dne 15. července. Plně chápu, že Turecko musí vyšetřovat a stíhat ty lidi, kteří byli za pokusem o převrat, ale musí to být provedeno v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a judikaturou Evropského soudu ve Štrasburku.“

Koncem srpna navštívilaTurecko také ministryně zahraničních věcí Estonska Marina Kaljuranda předsedkyně Výboru ministrů Rady Evropy (Estonsko je předsednickou zemí od května do listopadu 2016) a Pedro Agramunt, předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Dne 7. září 2016 bylo Turecko tématem pravidelného zasedání VDM, kterého zúčastnil i turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu. Pozvánky na toto zasedání obdrželi i ministři ostatních členských zemí Rady Evropy.

Podle vyjádření generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda by Turecko měl v brzké době navštívit také Výbor proti mučení, jeden z monitorovacích a kontrolních mechanismů Rady Evropy, zřízený na základě příslušné mezinárodní úmluvy Rady Evropy.

Obecně s pokusem o vojenským puč nelze souhlasit a je dobře, že zůstal zachován parlamentní systém, o vládách mají rozhodovat voliči. Současně však budí znepokojení rozsáhlé čistky, nejen u bezpečnostních složek, které zhoršují vztahy s EU a ohrožují dodržování dohody mezi Tureckem a EU o navracení migrantů. Teroristické útoky ve Francii a v Německu ukázaly, že je potřeba minimalizovat bezpečnostní rizika, ale současně je také nutné nekompromisně postupovat proti jakémukoliv porušení zákona.