Zdá se jim to ale málo a tak zkouší, kde by se dalo ze státu vyždímat ještě něco navíc. Na přemýšlení mají spoustu volného času a tu a tam jim s dobrým vědomím a svědomím poradí nějaký ten „zkušený“ poradce. Náš sociální systém jim jde ale výborně na ruku a tak si vždy najdou alespoň malou skulinku. Třeba jako v podobě dávek pro pěstouny.
V kuloárech se jim říká pseudopěstouni. Netrápí je pocit studu, že zneužívají dávku určenou státem na pomoc rodičům, kteří se chtějí postarat o cizí dítě bez domova. Nezajímá je, že vrhnou negativní stín na slušné pěstouny. Kalkulují jen s penězi. Ze své praxe znám spoustu případů, kdy dochází ke zneužívání pěstounské péče. Rodiče dětí prohlásí, že nejsou schopni se o své děti starat a prarodiče si u soudu zažádají o svěření dětí do pěstounské péče. Aniž by se podmínky společného soužití v rodině jakkoliv změnily, na dávkách tato rodina prakticky získá mnohem více. Kvůli několika podvodníkům to pak před soudy a úřady mají těžší lidé, kterým nejde o peníze, ale o to, aby se o děti skutečně postarali.
Není žádným tajemstvím ani novinkou, že se sociálními dávkami se nám jednoduše roztrhl pytel. Sociální reformu jsme úspěšně zahájili, ale případ nepoctivých pěstounů dokazuje, že ještě máme na čem pracovat. Jako ODS chceme zneužívání pěstounství zabránit. Bohužel náš koaliční partner se v tomto případě ale neubírá tou správnou cestou. Předložená novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejíž projednávání jsme nedávno zahájili, se snaží nedostatky současného systému péče o ohrožené děti částečně řešit. Z mého pohledu však nedostatečně. Sporným bodem je kromě jiného i paušální snížení příspěvku prarodičům, kteří mají v pěstounské péči vnuka nebo vnučku.
Ne vždy je účinným lékem bezhlavé seškrtání podpor. A v případě zneužívání to platí dvojnásob. Nepoctivci z řad pěstounů se spokojí s nižší dávkou a děti si naoko vezmou do péče stejně. Copak je správné postihnout všechny pěstouny-prarodiče a paušálně jim snížit dávky? Jediným výsledkem bude, že slušní pěstouni-prarodiče doplatí na vychytralce, co dávky zneužívají. Počet dětí, které pěstounskou péči potřebují, se nesníží. Pěstounství ztratí punc svého původního významu a nebude již vnímáno především jako poslání. A to se nesmí stát nechtěným produktem našeho legislativního snažení.
(autorem je poslankyně PČR)
