Protesty a nepokoje v Sarajevu a v dalších městech Bosny a Hercegoviny nám připomínají, že Balkán je stále zdrojem napětí, stejně jako tomu bylo i v minulosti. Nepokoje v Bosně a Hercegovině posledních dní ukazují na hlubší nevyřešené problémy této balkánské země. Nepokoje přicházejí ve chvíli, kdy nás v letošním roce čeká 100leté výročí od atentátu na následníka trůnu Rakousko-Uherského císařství Františka Ferdinanda ď Este.
V roce 1914 byla Bosna a Hercegovina protektorátem Rakouska-Uherska, dnes je protektorátem EU. S rozdílem, že toto protektorství EU selhává. Vysocí činitelé EU včetně Štefana Füleho jen hasí dlouho neřešené problémy.
Již v roce 1878 na Berlínském kongresu byla Rakousku-Uhersku přidělena tato oblast do své sféry vlivu. Zahraničně-politická orientace Rakouska se nasměrovala z německých zemí po porážce s Pruskem roku 1866 na Balkán. Slábnoucí Osmanská říše nebyla schopna udržet tyto oblasti Balkánu a zadržet snahy porobených národů po emancipaci. Bosna a Hercegovina byla de facto v mocenském vakuu, čehož Rakousko-Uhersko využilo a tuto oblast obsadilo. Bosna a Hercegovina měla status rakousko-uherského protektorátu se silným vojenským režimem. Arcivévoda v roce 1914 přijel do Sarajeva na inspekci manévrů RU armády, nacvičující invazi do Srbska. Jak se později ukázalo za 1. světové války, byla RU armáda vcelku dobře na Srbsko připravena. Podle posledních výsledků bádání historiků rakouských (Joachim Ridley, Wolfgang Madertaner), ale i srbských (Miroslav Perišič, Dragoljub Zivojinovič, Miloš Kovič) se ukazuje, že i bez atentátu byla válka se Srbskem na spadnutí a byla nejméně rok dopředu plánována. Srbsko jen stálo v cestě Rakousku-Uhersku v další expanzi na Balkán, kde se však střetávalo se zájmy carského Ruska. Střet se zdál nevyhnutelným.
Současné vedení města Sarajeva, které je hlavním městem bosensko-chorvatské federace, zvažuje stavbu památníku, jež má připomínat na atentát z roku 1914.
Nepokoje v Bosně a Hercegovině jsou zatím sociálního charakteru, ale hrozí přerůst v násilnosti etnické. Podle slov prezidenta Republiky Srbské Dodika „turecká vláda“ v Sarajevu utlačuje Srby.
Nynější stát Bosna a Hercegovina se podobá bývalé Jugoslávii, ale v menším měřítku. Bohužel nikoliv s menšími etnickými problémy. Podle slov mnoha vysokých politiků BiH je Daytonský systém Bosny a Hercegoviny dále pro budoucnost neudržitelný, zvláště pokud příliv peněz z EU vyschne. Může hrozit nový výbuch etnického násilí?
EU společně s USA pomohly nastolit v bývalé Jugoslávii mír, ale v současnosti není EU schopna Bosně a Hercegovině zajistit prosperitu, jak vidno na to nemá dost síly. Finanční injekce prosperitu a rozvoj nezajistí, zvláště když plánovaných 45 mil EUR z fondu NPP určené pro BiH bylo odkloněno do Kosova a na další regionální projekty.