Ale nezlobte se na mě, chci vám říct ještě něco jiného. Víte, tento návrh zákona, vlastně poslanecký návrh tady dneska na této mimořádné schůzi je víceméně shodou okolností, nebyl to záměr, protože on sem nepatří do té mimořádné schůze. A mě trošku mrzí, že kolegové a kolegyně z opozice prostě využívají situace. Mně to nevadí, já si nestěžuji, prosím vás. Já si nestěžuji. Já jsem v Parlamentu zvyklý už na ledacos za ty roky. Já si nestěžuji. Já to jenom komentuji. A vlastně je to poslanecký návrh, na kterém se shodli všichni, resp. ti lidé, kteří tomu rozumí v rámci jednotlivých poslaneckých klubů. A to, že nejsou připodepsáni Piráti, tak to je jenom shodou okolností, ale oni s tím souhlas vyjádřili taky.
A znovu vám zopakuji pro kolegy, kteří teď budou mluvit v rozpravě, já sice nevím o čem, protože ono je to tak hloupě jednoduché, fakt hloupě jednoduché, že jsem si myslel, že to pochopí všichni. Ale chápu situaci na této schůzi. Já ji chápu. Jako dobře. Jako fakt. Jako já mám takový osobní pocit, ale ten vás taky nemusí zajímat, protože mám pocit, že každý dobrý skutek musí být po právu potrestán. A já jsem ten dobrý skutek udělal, když jsem vlastně zmuntoval tady jednotlivé poslance z poslaneckých klubů, aby to připodepsali, aby pomohli tomuto ekonomickému odvětví, které se dostane do vážných problémů, pokud se nerozhodneme. A chtěl bych taky poděkovat za tu podporu. To říkám tady zcela otevřeně.
Ale na druhou stranu, přátelé, fakt, neříkám to slovo rád jako jistá politická strana, řeknu radši, kolegové, omlouvám se, kolegové, a kolegyně, samozřejmě, ale nejdřív kolegyně a pak kolegové. (Pobavení v sále.) Víte, co já jsem ještě v životě tady neviděl v této Sněmovně? Aby si poslanci obstruovali vlastní návrh. A teď to nemyslím ve zlém jako to slovo obstrukce. Jako pochopil bych, kdyby opozice jako jeden muž a žena tady hřímali na vládní návrh. Tomu naprosto rozumím. Dělal jsem to taky, přiznám se. Máme tohle všechno za sebou. Většina z vás ví, že role opozičního poslance je v tomto o hodně jednodušší než koaličního. To, že vy tady na nás mluvíte, občas na nás zvyšujete hlas, posíláte nás slušně někam, dneska jsem tady slyšel něco o blázinci, k tomu vám taky ještě něco na závěr řeknu. Ale budiž. A my jenom tiše skřípeme zuby, že? Protože holt podporujeme nějaký koaliční program, který samozřejmě je výsledkem tvrdých koaličních vyjednávání. A vy to znáte také. To si řekněme, tak to prostě je.
Ale tohle je jiný případ. Tohle je fakt jiný případ. Nezlobte se na mě, já vás všechny prosím, abyste se zamysleli, jak budete pokračovat dál. A nemyslím to jako to, že si tím ušetříte čas. Stejně tu budeme do rána. Řekněme si to na rovinu. To vůbec nehraje roli. Říkám, dělejte si, co chcete, ve vládních návrzích. Ale nedělejme ze sebe hlupáky, když si budeme tady obstruovat vlastní poslanecký návrh, který je skutečně potřebný pro ten segment. A pokud to neuděláme, tak fakt dostaneme ten segment do řádných problémů. Říkám to s plným vědomím odpovědnosti toho, že chápu, že Parlament může cokoli. Můžete cokoli, co vám umožní jednací řád. Já vás spíš prosím, ať to neděláte.
A znovu zopakuji, o čem ten návrh zákona je. Je o strašně jednoduché věci. Doplňuje okruh povinných osob naprosto správně a prodlužuje lhůtu, kdy můžete žádat čestným prohlášením o podporu pro segment biomasy. To je všechno.
A ještě řeknu možná takovou provokativní věc na závěr. Jestli se vám líbí, jak se tady trošku vztekám, tak já vám tu radost udělám. Radujte se, dostali jste mě, že mám tady zvýšený hlas a že se mi to nelíbí. Ale na druhou stranu, komu se líbí obstruovat vlastní návrhy z poslanců, tak já to řeknu jinak než pan předseda Babiš. Víte, nad Boleslaví, nad Mladou Boleslaví je krásný kopeček. Je tam taková krásná církevní stavba, loreta, krásný kostelík. A komu se to líbí, tak je tam také ještě speciální zařízení, a to městečko se jmenuje Kosmonosy.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)
