„Nechceme jen odevzdaně sledovat šíření šumavské kalamity, musíme mít možnost aktivně zasahovat proti kůrovci,“ vysvětlila hejtmanka Ivana Stráská a upozornila, že Jihočeský kraj bude požadovat také zpracování zásad péče Národního parku Šumava, které v současnosti neexistují, přestože je zákon vyžaduje.

Důvodem zmíněného nesouhlasu je skutečnost, že nový návrh zonace a klidových území by způsobil nekontrolovatelný nárůst populace kůrovce a s tím související hrozbu dalšího prohlubování kůrovcové kalamity v oblasti Národního parku Šumava a navazujících lesů Jihočeského kraje. Kůrovcová kalamita se navíc stává závažným problémem celostátního rozsahu. V klidových zónách bude výrazně omezena možnost asanace kůrovci napadených stromů, což povede k velké destrukci lesních porostů.

Takový postup je dle stanoviska rady kraje neodůvodnitelný hlavně proto, že po schválení návrhu zonace dojde k podstatnému navýšení území s omezenou možností zásahu proti kůrovci. Rozsah bezzásahového území navíc nebude možno jakkoli měnit po dobu dlouhých 15 let. Nejsou povoleny žádné výjimky, takže nebude možné jakkoli pružně reagovat na jakoukoli nově vzniklou situaci. Důsledkem budou následné problémy s velkoplošným rozpadem lesních porostů, nemluvě o fatální hrozbě v případě větrných kalamit, které by způsobily odumírání lesa v mimořádném rozsahu, jako v období po orkánu Kyrill. Tak rozsáhlá změna přírodního prostředí povede rovněž ke značným problémům s nedostatkem vody.

Hrozí extrémně vysoké riziko požárů

V tzv. „divočině“ hrozí velkoplošné usychání lesních porostů a s tím související riziko požárů, které mohou bezprostředně ohrozit životy a majetky obyvatel. Jihočeský kraj chce dosáhnout obnovy přirozené skladby lesních porostů tak, aby byla zajištěna jejich stabilita.

Návrh zonace i klidových území je v současnosti zveřejněn ZDE a ZDE