Jen máloco ovlivňuje naši práci, celý náš život tak, jako vztahy mezi lidmi. Každý ví, že podstatně lépe funguje pracovní kolektiv, když si spolupracovníci rozumějí, že lépe se žije v rodině, z které vyzařuje pohoda a porozumění. Tam, kde spojení mezi lidmi má pozitivní úroveň, tam se zvyšuje kvalita výsledné činnosti sociální skupiny – a naopak.

Vztahy mezi lidmi v celé společnosti mají více rovin, struktur a mnoho forem.  Hovoříme o vztazích mezi nejrůznějšími skupinami lidí - v rodině, mezi přáteli, spolupracovníky, mezi sousedy. Hovoříme o vztazích v širší veřejnosti – v kontaktu s lidmi v různých prostředích – v dopravě, obchodě i na ulici. Zde všude se navzájem setkáváme, oslovujeme, reagujeme na sebe.

Kvalita vztahů mezi lidmi je samozřejmě dána kvalitami osobností, jejich vlastnostmi a schopnostmi, ale i celkovým prostředím, v němž žijeme, v němž se pohybujeme. Z celé škály mezilidských vztahů, mají rozhodující význam kontakty pracovní, přátelské a rodinné. Jako nejpodstatnější nejsilněji vynikají vztahy ovlivňující naši existenci, vztahy v ekonomické rovině. Samo vlastnictví je ve skutečnosti vztahem mezi lidmi a jako takové je vlastně podstatou mezilidských vztahů.

O tom všem vypovídají poznatky z výzkumů o hodnotových orientací, o morálce, ale i šetření širšího rozsahu - o  stavu celé české společnosti. V sociologických výzkumech, při posuzování různých oblastí společenského života, dotázaní občané opakovaně uvádějí, že úroveň mnoha hodnocených oblastí ekonomiky, kultury, ale i demokracie a dodržování práva je dnes oproti dřívějšku horší. Velice kriticky se vyjadřují rovněž ke vztahům mezi lidmi – tři čtvrtiny je považují dnes za horší než před listopadem 1989.

O zhoršování vztahů mezi lidmi vypovídají i jiná fakta. A nejsou to jen „měkké“ údaje ze sociologických výzkumů, ale „tvrdá“ data z kriminální statistiky. Informace z policejních dat poskytují přehledy o růstu trestných činů v posledním čtvrtstoletí o deliktech v rodinách, v zaměstnání, přinášejí zprávy o diskriminaci pracovníků ze strany zaměstnavatelů kvůli věku, mateřství, zdraví, ale i o šikaně ve školách. 

Tyto poznatky korespondují i s jinými daty. Nedobré vztahy mezi lidmi figurují i na předních místech výčtu toho, co lidem v naší společnosti vadí. A vadí jim zejména ty věci a jevy, které nejvíce dopadají na jejich život, které mají dlouhodobé trvání a oni je nemohou svými prostředky a silami řešit.

Na prvních místech dotázaní – téměř tři čtvrtiny z nich - při těchto výzkumech veřejného mínění jednoznačně uváděli kriminalitu, korupci, rozkrádání a podvody. Hned na dalším místě špatné vztahy mezi lidmi. Ve spojení s tím se pak objevuje honba za penězi, sobeckost, arogance, bezohlednost, urážky, podrazy, přetvařování, ale i pasivita a lhostejnost. Pozoruhodně to vše vadí téměř všem sociálním skupinám, včetně části těch, které se na realizaci egoistických činů podílejí.

Přesto všechno podstatná část, drtivá většina české populace ve svém životě oceňuje výrazy přátelství, spolupráce, porozumění, vzájemné pomoci, a vydává je za vysoké morální hodnoty a znaky dobrých vztahů mezi lidmi.   

Je kupodivu, když někdo tvrdí, že kvalita vztahů mezi lidmi je dána shůry, od nadpřirozenosti, že je určena zvláštními symboly, nebo, jak jsem někde slyšel, skladbou určitých numer. A nemluví se o tom, že úroveň vztahů mezi lidmi je propojena s úrovní morálky, s egoismem, přehnaným individualismem na jedné straně, a s přátelstvím, láskou, spoluprací a vzájemnou pomocí na druhé straně. 

Vztahy mezi lidmi jsou propojeny se společenským systémem, s jeho morálkou, a nebudou a nemohou být v současných kapitalistických poměrech jiné.  Přesvědčuje nás o tom i skutečnost, že to dnes s tou pravdou a láskou nějak nevychází, a že v té minulé společnosti to bylo i se vztahy mezi lidmi jiné, lepší.