Celosvětový pohyb nám ukazuje, že kapitalismus, jak jsme jej znali před krizí v roce 2008, začíná měnit svůj podstatný rys. Již není potřeba tolik pracovních pozic na vyrábění různých komponentů, ale sám spotřebitel je často vtažen do výrobního procesu. Možná se vám to zdá jako sci-fi, ale nástup 3D tiskáren je věcí, která změní příští desetiletí. Spotřebitel si totiž může sám v klidu domova vytisknout, co bude chtít. Tím pádem zanikne spousta pracovních pozic, která byla potřeba na vytvoření například televizoru. Prvním příkladem, kdy se spotřebitel zapojil do výrobního procesu, byl nástup digitální fotografie. Již jste nemuseli běhat si nechat vyvolat negativ, ale doma si můžete vše vytisknout. S nástupem digitalizace tedy došlo k prvnímu přesunu výroby od výrobce ke spotřebiteli.

Druhou oblastí, kde dochází k přeskupení pracovních sil, jsou dobrovolnické práce a ženy v domácnosti. Práce, která je pro společnost prospěšná, ale je nevýhodně odměňována, protože kapitál je značně drahý a navíc se rychle přesouvá pomocí sítí po celém světě. To často vede k úvahám o společnosti „bez peněz“, kdy by peněžní směna byla nahrazena určitým typem směny nepeněžní – dnes se hojně využívají tzv. Bitcoiny (bit-data - peníze) K tomu všemu se vynořují teorie, jak nakládat s hodnotou informací, protože ty se po sítích pohybují a každý s nimi může libovolně nakládat. Nicméně informace musí umět filtrovat a rozeznávat. Jinak z ohromného množství informací musí být značně vyděšen.

S nástupem propojení světa se naprosto změnilo uspořádání času. Vlády, společnosti, busines se natolik rychle mění, že se nedokážeme řádně orientovat. Čím je změna rychlejší, tak tím více narůstá stres, který poté s námi žije. Stresový faktor se poté jako metastáza dokáže přizpůsobit měnícím se podmínkám. Naše životní rytmy jsou totiž navyknuty na den a noc. Změnové uspořádání nás však od těchto rytmů od trhlo a vklínilo mezi nás stres. Jak již nejsme tolik spojeni s časem, tak ani naše produktivita s ním nesouvisí a čím dál obtížněji synchronizujeme své pojetí času.

Vytvoření kyberprostoru dovedlo změnu času k dokonalosti. Svůj život žijeme „live“ ve spojení s okolním světem. Ten se nám přiblížil na dosah ruky. Sítě připomínají na planetě Zemi žíly, ve kterých proudí krev v podobě dat. Globalizace je tedy prezentována v podobě ekonomiky, dat, informací a neustálým pohybem lidí. V přeměnách budoucnosti, které nás budou čekat, nás nemine otázka, zda dojde k reglobalizaci. Tedy nástupu ještě něčeho většího, než známe dnes. Nebo zda dojde k deglobalizaci. Tedy návratu k pevné struktuře společnosti, kde pravděpodobně bude omezen pohyb lidí v globálním měřítku.

Ať tak či onak, tak budeme neustále konfrontováni s neustále se rychle měnícím světem. Světem rizik a nebezpečí. Svět, který existoval včera, již dnes neexistuje. Se zplošťujícím se časem se změny ještě zrychlí. Vlády, svět a lidé se musí zamyslet nad tím, zda globalizaci ještě více vyhrocovat do zničující spirály nebo hledat její klidnější (regulovanější) pojetí.