Problémy, které Liberečany trápí, by se daly rozdělit do dvou skupin: snadno řešitelné a systémové.

Některé problémy má mnoho čtvrtí společných – rozbité chodníky, chybějící kanalizace, v zimě nedýchatelný vzduch, absence kvalitní zeleně a dětských hřišť, ubytovny, jejichž řešení si vyžádá nemálo peněz a úsilí, nebo nespokojenost s připravovaným územním plánem.

Vedle toho jsou ale i problémy snadno řešitelné. Chybějící lavičky, odpadkové koše, okrasná zeleň nebo nezastřešené autobusové zastávky nejsou otázkou peněz, ale spíše trvalého nezájmu vedení města o kvalitu života v jednotlivých čtvrtích. Na co si zde lidé stěžovali?

Například to, že zatímco na Soukenném náměstí je 72 nových laviček, v Machnině nemají místní ani jedinou.

V Pilínkově na to, že ačkoliv značka zákaz vjezdu kamionů platí, nikdo její dodržování nekontroluje.

V Lidových sadech místní nemohli pochopit, proč město vrátilo 37 milionů z evropských dotací, zatímco lesní koupaliště dále chátrá.

V Doubí vůbec neměli radost z plánu města prodat poslední zbytky místních zelených ploch.

V Ostašově si místní posteskli, že město zaplatilo vybudování zábran pro děti, aby nevbíhaly ze školy do vozovky, ale nezjistili si, že děti používají  jiný vchod.

Karolína Hrbková říká: „Je to škoda, že radnice neumí zařídit ani tak jednoduché věci, jako zastřešení zastávky, přechod u školy nebo květinový záhon.“

Jan Korytář  dodává:  „Měl jsem obavu, zda budou mít občané o besedy zájem. Výsledkem jsem proto mile překvapen a sám vidím, že i když jsem zastupitel již skoro 8 let, o některých problémech jsem neměl ani tušení. “