Pan Babka tam mimo jiné říkal, že když se převede financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet, že to nebudou státní média, že to je jako vyloučená věc. A já se vás ptám řečnicky - a jaké chcete kratší vodítko, jaký chcete obojek, když ne rozpočet? Přece ten, kdo drží kasu, ten rozhoduje a rozhoduje úplně všechno.

A znovu apeluju nebo upozorňuju, byli jsme s příslušným výborem v Itálii, byli jsme ve Španělsku, byli jsme na Slovensku, byli jsme ve Švédsku, teď jedeme do Holandska. A prostě jednoznačně se nám potvrzuje, vyjma skandinávských zemí, ale tam se velmi často plete to financování z rozpočtu s financováním z daňového přiznání. Ale tam zase má pravdu pan ministr Baxa, že ve chvíli, kdy financujete z rozpočtu nebo z daňového přiznání, stávají se poplatníkem všichni, zatímco v tuto chvíli jsou to pouze domácnosti. A na to vždy zapomínáte, když o tom hovoříte, prostřednictvím pana předsedajícího, v médiích. Jsou to domácnosti, není to daň z mobilu. Nehrňte do české veřejnosti tuto lež jako věž.

A pak také ještě slýchám velmi často jednu výhradu, proč tady nebyla ta redefinice veřejné služby, proč vlastně po 35 letech nebo po kolika neredefinujeme, co od té veřejné služby očekáváme? A na to já vám odpovím. To jako kdybyste chtěl redefinici železnice, ale ona je stále stejná - jezdí se po kolejích a vozí to lidi a vozí to zboží, na tom nic nového nenajdete. A když se podíváte do železnice v České republice, tak jsou tam České dráhy a ty jezdí všude a pak jsou tam komerční (Předsedající: Čas!) dopravci, kteří jezdí pouze tam, kde se jim to vyplatí. A tuhle analogii máte i na českém mediálním trhu, říká se tomu duální vysílací systém.