Chtěla jsem znát více detailů a tak jsem se na něj písemně obrátila. Některé odpovědi mě zarazily, protože dva měsíce od rozhovoru je zdá se mnoho věcí jinak.
Nejprve pár vět k letounům CASA (zde je odpověď na mou interpelaci). Pan ministr na jejich adresu řekl: “Chceme armádu flexibilní a podle standardů máme být do čtyř dnů kdekoli po světě, jsme schopni si tam vůbec něco přepravit? Nejsme, protože máme casy, kam se kromě vojáků vejde s prominutím jen harampádí. Asi jsme tedy měli mít i nějaké letadlo typu Hercules. Nemáme ani letadlo, do kterého se vejde naše nejmenší obrněné auto Iveco.“
Pominu-li pochybnosti o způsobu nákupu letounů CASA, což prošetřuje policie, jsou tyto letouny armádou hojně využívané, proto mě odsudek a neznalost pana ministra překvapily. Stroje CASA nejsou určené k přepravě velkého množství materiálu na dlouhé vzdálenosti. K tomu jsou určené jiné typy letounů. Je to asi tak, jako by si někdo koupil malé auto a divil se, že v něm nemůže převážet velké zásilky. Pokud je to tak, jak říká pan ministr, tedy že letouny nenalézají přílišné využití, pak nemluví pravdu. Moje tvrzení vyplývá z odpovědi na mou interpelaci, v které se mimo jiné praví:
„…Armáda ČR provozuje čtyři taktické letouny transportní letouny C-295M CASA od roku 2010. K 5. lednu 2015 nalétaly tyto letouny celkem 6.274 hodin a přepravily více než 19000 osob a 850 tun nákladu při plnění širokého spektra úkolů transportního letectva v požadované kvalitě, bez zásadních technických problémů a při zachování požadované bezpečnosti letu.
Od 4. listopadu 2013 působí jeden letoun CASA, spolu s posádkou a pozemním personálem, v mezinárodní operaci Multinational Force of Observes (MFO) na Sinajském poloostrově. Doposud letoun v této misi absolvoval 500 letů s celkovým náletem 668 hodin a přepravil 12300 osob a 260 tun nákladu. Armáda ČR plánuje pokračování této mise do konce roku 2016…“
To není zrovna málo na tento typ stroje. Pan ministr svou odpověď uzavírá tím, že vlastně CASA je určená k plnění nějakého typu úkolů a že by bylo zapotřebí, aby armáda měla letoun větší k plnění jiných úkolů. A to odsudkem o harampádí chtěl (hodně kódovaně) sdělit. Možná by pan ministr mohl vědět, že se o doplnění flotily právě o větší letoun jedná od počátku a že to byla jedna z podmínek armády, která nebyla naplněna kvůli škrtům podporovaných všemi stranami ve sněmovně (raději se škrtlo letadlo, než sociální dávka).
Pan ministr v rozhovoru doplňuje, že díky zvyšujícím se výdajům na obranu bude možné dokoupit jeden až dva větší letouny typu C-130 Hercules a to přibližně v letech 2017 a 2018 a zároveň zauvažoval o tom, že by se mohly nějaké ty letouny CASA, byť jsou jen na převoz harampádí, dokoupit (v odpovědi na interpelaci to ovšem popírá). Zaklíná se koncepcemi a dlouhodobějšími úvahami, což je zajisté naprosto správné. Takže, existuje jakási Koncepce dopravního a vrtulníkového letectva, ve které se předpokládalo, že větší typ transportního letounu bude zakoupen po roce 2020. Můj dotaz tedy zněl, na základě čeho by se měl kupovat dříve. A zase jsem se dočkala překvapení (odpověď na interpelaci je zde):
„Při přípravě nového koncepčního dokumentu Koncepce výstavby Armády ČR došlo ke zvážení souběhu finančně náročných rozvojových programů Armády ČR a s přihlédnutím na plánovaný rozpočtový rámec resortu Ministerstva obrany bylo rozhodnuto o odložení tohoto projektu za rok 2025…“
Kdo se v tom má vyznat a jakým výrokům stejného pana ministra tedy věřit? Asi bude lepší počkat, až bude ona „nová“ koncepce, která se mimochodem připravuje od roku 2013, schválena a sny a přání pana ministra se přepočítají a zrealističtí. Už aby to bylo! A na okraj, ze zprávy o odkladu nákupu většího transportního letounu budou mít „radost“ v Aero, které se spolupodílí s brazilským Embraerem na vývoji a výrobě stroje KC-390 a počítalo, že se výběrového řízení na letoun zúčastní.
