Vážený pane místopředsedo, předkládám vám společně s Ministerstvem zahraničních věcí k projednání a ke schválení návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023, který schválila vláda dne 16. listopadu 2022 usnesením číslo 946. Návrh mandátu vychází ze zahraničně politických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí proti Ukrajině. I z tohoto důvodu je prioritou předkládaného návrhu pomoc s výcvikem ukrajinských vojáků, a to v zájmu úspěšného boje proti ruskému agresorovi. Ostatně naše vláda byla opakovaně vyzývána, ať tu pomoc rozšíří nejenom o pomoc vojenskou, humanitární, ale i o další typ pomoci, takže tak plníme to, k čemu jsme byli vyzýváni.
Evropská unie schválila 17. října asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států Evropské unie. Zájem o zapojení do mise už vyjádřila více než polovina členských zemí Evropské unie, vedle zemí střední a východní Evropy jsou to například Španělsko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Irsko, Itálie či Lucembursko. Náš příspěvek Ukrajině v přípravě vojáků navrhujeme realizovat ve dvou částech. V první části navrhujeme vyčlenit do 55 osob pro působení v asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států Evropské unie, a to do roku 2024. Jedná se o vojáky, kteří by byli vysláni do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území Evropské unie. Druhá část by se měla týkat výcviku ukrajinských vojáků na našem území, který souvisí s návrhem na schválení pobytu do 800 osob na území České republiky. Aktuální domluva s ukrajinskou stranou je, že by se jednalo o rozsah pěti čtyřtýdenních výcvikových cyklů uskutečněných na území České republiky do konce roku 2023. Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme na základě bilaterálních jednání s Ukrajinou, předpokládáme následné převedení pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude tedy výcvik pokračovat na území České republiky.
Přes uvedené priority v podobě pomoci Ukrajině samozřejmě nelze opomíjet podíl mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech. Mám konkrétně na mysli oblast Blízkého a Středního východu nebo některé země západního Balkánu. V létě schválily vláda a obě komory Parlamentu mandát na působení v zahraničních operacích do roku 2024. Během předkládání návrhu vládě, a ostatně i kolegům na výboru, jsem zdůraznila, že návrh na zapojení našich vojáků v EUTM v Mali a Iráku případně předložím samostatně v podzimních měsících.
Bohužel situace v Mali je ještě složitější, než byla v létě a aktuálně není vyhlídka na její výrazné zlepšení. Proto tedy bude naše působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali ukončeno ke konci letošního roku.
Vnitropolitická situace v Iráku sice zůstává, je nadále složitá. Nicméně určitý pokrok tam nastal a v polovině října byl konečně tedy zvolen i irácký prezident a irácký parlament schválil vznik nové vlády. Iráčtí představitelé již netrvají na ukončení spojenecké přítomnosti v zemi a řada z nich naopak tuto pomoc oceňuje a podporuje a všichni naši významní spojenci v rámci aliance navíc potvrdili, že budou v Iráku i nadále pokračovat. Z tohoto důvodu navrhuji pokračování naší vojenské přítomnosti v Iráku za účelem poskytování poradenství a výcviku místním složkám také v letech 2023 a 2024, a to v počtu do dvaceti osob. Mandát pokrývá rovněž Kuvajt, protože tam jsou umístěny prvky velitelské struktury koaliční operace.
Co se týče západního Balkánu, tam Česká republika obdržela nabídku k dočasnému zapojení se do italské jednotky karabiniérů v rámci KFOR v Kosovu. Nabídku jsme přijali a jednotku do čtyřiceti osob navrhujeme v Kosovu nasadit v rozmezí od 1. července 2023 do 31. prosince 2024. Naši vojenští policisté budou především poskytovat poradenství kosovským policejním složkám.
Nasazení vojenských policistů v misi KFOR bude mít pro Českou republiku celou řadu přínosů. Za prvé půjde o větší příspěvek České republiky k udržení stability Kosova. Za druhé naše vojenská policie získá přístup k informacím, což bude Česká republika moci využít i pro svou vnitřní bezpečnost z důvodu tedy organizovaného zločinu, migrace. Západobalkánská migrační trasa prochází Kosovem a přítomnost naší vojenské policie v zemi zvýší přehled tedy o migračních tocích v této oblasti, což se snad shodneme všichni, že je pro Českou republiku určitě žádoucí. Finanční náklady na všechny tyto mise budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany České republiky, avšak náklady na výcvikové moduly převedené pod unijní výcvikovou misi, ten výcvik vlastně těch Ukrajinců, ty budou do určité míry refundovány České republice prostřednictvím finančních nástrojů Evropské unie a ta částka bude v řádech stovek milionů korun.
Dámy a pánové, navrhovanými aktivitami Česká republika přispívá ke stabilizaci bezpečnostní situace v krizových regionech. A určitě samozřejmě každého napadne při této příležitosti i ta skutečnost, že při výcviku ukrajinských vojáků získá i naše armáda zkušenosti. Zkušenosti nejenom tak, že budou oni někoho cvičit, ale zejména zkušenosti i od těch Ukrajinců, protože to, čím si prochází vlastně vojáci i dobrovolníci na Ukrajině, je něco, co přináší zkušenosti každé armádě světa, což je velmi ceněné nejenom z hlediska těch zpravodajských informací. A my samozřejmě budeme tyto informace získávat přímo tedy od ukrajinských zástupců, a to informace, které se týkají i různých operačních a taktických postupů obou válčících stran, takže budeme lépe vědět, jak Rusové bojují a jaké mají slabé i silné stránky, což si myslím, že většina z nás v této Poslanecké sněmovně ocení. Děkuji vám za pozornost.
