Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, ráda bych se vyjádřila k navrženému sněmovnímu tisku a to k tomuto zákonu o zaměstnanosti, neboli Kurzarbeitu, a tím vám i představila, jak řekl kolega Bauer, vaším prostřednictvím, pozměňující návrh, který předkládám a který načtu v podrobné rozpravě společně s paní kolegyní poslankyní Hanou Aulickou Jírovcovou.
Všichni se shodneme na tom, že Kurzarbeit je potřeba. Všichni to víme. Víme i to, co řekl tady pan poslanec Bauer, že z vlády, jak řekl pan premiér, nepřišel ten správný Kurzarbeit, nazval to i jinak. A já se zde vyjádřím k tomu, proč vlastně, když se říká, že to je konkurenční boj, dnes jsem si přečetla i článek, že to je dívčí válka, konkurence dvou pozměňujících návrhů. Není to pravda, prosím vás. Mně jde o systémovost. My se snažíme naším pozměňujícím návrhem zjednodušit celý ten proces.
Jak řekla paní zpravodajka, tento sněmovní tisk nám byl rozeslán v září loňského roku. Legislativní stav nouze na projednávání nebyl schválen, tedy jsme jeli v běžném projednávání. Výbor pro sociální politiku jako výbor garanční tento sněmovní tisk projednával 4. listopadu. Všichni členové výboru pro sociální politiku mi snad potvrdí, že nelžu a že všichni členové měli připraveno k načtení mnoho pozměňujících návrhů. Mezitím už proběhl hospodářský výbor, kde byly přijaty návrhy, jak řekl pan poslanec Bauer, vaším prostřednictvím, kolegy Juříčka. Takže my jsme zasedali až 4. 11.
Paní ministryně nám oznámila, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje velký komplexní pozměňující návrh, který nám zašle do pátku v týdnu, kdy se tento výbor konal. Bohužel žádný pozměňující návrh nepřišel ani do pátku ani za týden ani za dva týdny ani za tři týdny. Slíbený komplexní pozměňující návrh Ministerstva práce a sociálních věcí nám nebyl představen, jak nám bylo slíbeno na výboru, dosud.
Já, protože samozřejmě mám sociální sítě, tak jsem se z Facebooku paní ministryně dozvěděla, že nějaký pozměňující návrh bude navrhovat pan kolega poslanec Sklenák, a na Facebooku paní ministryně bylo sděleno - cituji: Musíme ve Sněmovně schválit co nejdřív. Odbory i zaměstnavatelé mají jasno. Jednoznačně souhlasí s pozměňujícím návrhem kolegy ze sociální demokracie Romana Sklenáka. Je opravdu potřeba ho podpořit. - Takže jsem si domyslela, že to je asi ten velký komplexní pozměňující návrh, který jsme měli dostat my jako členové výboru do toho pátku. A nebudu souhlasit ani s tím, co paní ministryně napsala na svém Facebooku a vysvětlím vám proč. Proto my jsme se rozhodly s kolegyní Aulickou, když nám nepřišel za tři týdny žádný pozměňující návrh, předložit náš komplexní pozměňující návrh, který zásadně zjednodušuje právní úpravy. V tom pozměňujícím návrhu je, jak jsem řekla, navrhováno zásadní zjednodušení poskytování příspěvků v době částečné nezaměstnanosti a oproti předloženému návrhu ze strany předkladatele, tzn. Ministerstva práce a sociálních věcí, novelizujeme v našem návrhu pouze jeden, prosím opakuji - jeden právní předpis v tom zákonu 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, s tím, že příspěvek by byl poskytován jako částečná úhrada nákladů vynaložených na vyplacenou náhrady mzdy zaměstnancům v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodu vymezení nařízením vlády.
Předložený návrh Ministerstva práce a sociálních věcí zasahuje do jedenácti, tedy o deset víc, do jedenácti právních předpisů a já si dovolím vám říct, do kterých: do Občanského soudního řádu, Zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, Zákona o státní sociální podpoře, Zákona o důchodovém pojištění, Zákona o životním a existenčním minimu, Zákona o pomoci v hmotné nouzi, Zákona o nemocenském pojištění, Zákoníku práce a Zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Toto náš pozměňující návrh neobsahuje. Pouze jednu změnu. Tady jich je jedenáct.
My tedy v tom našem pozměňujícím návrhu opouštíme navrhovaný systém podpory dávky, která si jednak vyžadovala řadu výjimek, jak jsem řekla, v několika právních předpisech, nelogicky a nesystémově přenáší odpovědnost za výplatu podpory na zaměstnavatele, čímž by u nich vznikaly další náklady v souvislosti s výplatou podpory zaměstnancům, a současně by podpora, tedy ta dávka, byla vyplácena zaměstnancům, přitom ti by měli být jako účastníci pracovněprávních vztahů odměněni mzdou nebo náhradou mzdy.
Náš pozměňující návrh posiluje ochranu zaměstnance před propouštěním. Respektuje se nastavení pracovněprávních vztahů, kdy osoba, na níž je de facto poskytován příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, je i nadále v postavení zaměstnance. Zaměstnanci je vyplacena nejprve náhrada mzdy ze strany zaměstnavatele po dobu, kdy mu není přidělována práce z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, a následně část těchto nákladů bude zaměstnavateli při splnění zákonných podmínek refundována. Navrhovaná úprava zároveň nikterak nezasahuje do budoucích nároků zaměstnanců, např. nároku na starobní důchod.
Samotný proces poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti je obdobný již zaběhnutému systému v rámci programu Antivirus a je administrativně nenáročný. Opět si dovolím citovat z Facebooku nyní Ministerstva práce a sociálních věci: Díky programu Antivirus se podařilo zachránit stovky tisíc pracovních míst a stal se tak nejlépe fungujícím vládním opatřením v boji proti koronavirové krizi. - Z Facebooku paní ministryně Maláčové cituji už naposledy: Dobrá zpráva. Přes hlubokou koronakrizi máme stále dobré skóre na poli nezaměstnanosti a může za to hlavně náš king (s důrazem) Antivirus. - A proto zde předkládáme i pozměňující návrh, který de facto může na tento program navazovat.
Myslím si, že ani odbory nemohou mít proti našemu pozměňovacímu návrhu negativní postoj, protože náš pozměňovací návrh chrání zaměstnance a nevtahuje je do administrativní byrokracie. Mám tady připravenou i zmínku hodně diskutované věci, proč nemůžeme kopírovat často zmiňované Německo, že by bylo dobré mít podobný nástroj, který mají v Německu nebo v Rakousku. Tady asi jen to, že je to jiné, protože fungování v Německu je postaveno na pojistných principech, finance pocházejí z fondu tvořeného příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů, to u nás není. To u nás není. Přeskočím tedy, abych zde říkala, jak to funguje v Německu a v Rakousku, protože je hodně přihlášených a byla bych ráda, aby druhé čtení proběhlo.
Tedy dovolila jsem si porovnat vládní a poslanecký návrh na jednoduchém, prosím, obrázku, kde uvidíte, prosím, můžu vám to každému poslat. (Ukazuje materiál.) Toto je vládní návrh, kdy vláda vydá nařízení, aktivuje podporu, zaměstnavatel písemně informuje každého zaměstnance, že u něho nastala překážka v práci, na základě které mu náleží podpora. Zaměstnavatel zašle písemné oznámení Úřadu práce, zaměstnavatel - zaměstnavatel - vypočte měsíční nároky jednotlivých zaměstnanců na podporu a zašle to na Úřad práce do desátého dne kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, za který má být podpora vyplacena. Úřad práce vydá oznámení o poskytnutí podpory a do deseti dnů ode dne doručení měsíčního přehledu vyplatí zaměstnavateli podporu. Zaměstnavatel vyplatí podporu jednotlivým zaměstnancům do deseti dnů ode dne jejího přijetí. Výplata mezd a platba odvodů z mezd probíhá vedle těchto procesů samostatně.
Náš poslanecký návrh, také vám můžu poslat, pane poslanče, dám vám ho. (Ukazuje materiál.) Já vám ho pak dám na A4. Vláda vydá nařízení, kterým aktivuje podporu, zaměstnavatel podá žádost na Úřad práce, Úřad práce projedná žádost v poradním sboru a uzavře se zaměstnavatelem dohodu, zaměstnavatel vyplatí mzdy i náhrady mzdy a odvede povinné odvody. Zaměstnavatel předloží Úřadu práce měsíční přehled a Úřad práce vyplatí zaměstnavateli příspěvek do deseti dnů od doručení. Tak, tady jsem vám ukázala obrázky, opravdu, můžu vám je všem poslat nebo je mám vytištěné a znovu bych chtěla zdůraznit, že náš pozměňovací návrh má významný plus pro zaměstnance. Dostane svůj příjem včas společně se mzdou, nemusí na nic čekat a čelit tomu, že například na účet mu nedorazí peníze v termínu, na který má nastavené platby. To je taky hodně důležité si říct. Jsou respektována jeho práva ze zákoníku práce a není třeba ho deformovat. To si myslím, že je velké plus. A na straně zaměstnavatelů, zdůrazňuji, že nemusí nic měnit na standardních postupech, protože všechno mají nastavené.
Na závěr bych chtěla říct, že tuto úpravu nepřijímáme jenom kvůli současné situaci, a to je potřeba si říct, kurzarbeit nebo tato novela zákona je, prosím vás, napořád, to není na dobu Antiviru teď, který je, nebo na dobu koronakrize, je to napořád. A tato úprava v zákoně musí být použitelná v daleko širším spektru situací. Důležitá je, aby byla i flexibilní. Ostatně i v Německu svůj desítky let fungující systém dočasně upravili na aktuální podmínky. Vážené kolegyně, vážení kolegové, znovu opakuji, že řešení je nutné, ale proč ho dělat složitě změnou jedenácti předpisů, když to jde předpisem jedním. A ještě si dovolím reagovat na prosbu paní ministryně.
My jsme si večer hodně dlouho psaly, paní ministryně mě žádala o podporu na zkrácení doby sedmi dní. Já jsem si přečetla a podívala jsem se znovu do systému, kde je zhruba padesát pozměňovacích návrhů. Máme tento týden Poslaneckou sněmovnu, máme příští týden Poslaneckou sněmovnu. Všichni, kdo se zabývají sociální problematikou, si myslím, že tady sedí dneska, bude tady sedět příští týden, takže já si myslím, že by to vůbec nebylo proveditelné a jako se vším, s tím (se) vypořádat jak z legislativní stránky, tak tím, kdy se ten výbor sejde, protože tam bude dlouhá diskuse, takže já, ač bych i ráda, tak za mě já toto zkrácení opravdu nepodpořím.
