Kdekdo do Luboše Xavera Veselého v těchto dnech buší, ale já mám pro něj nejen pochopení, ale velké uznání a respekt. Protože jsem tak trochu “v tom” - a znám to. On to ale tentokrát byl, kdo nastavil dnešní samozvané elitě obrovské zrcadlo z Vesničky mé střediskové. A zariskoval k tomu vlastní kůži, po které mravokárci začali hned skákat. Sešlo se to ale tak hezky, že to vyznělo, ač nechtěně, novodobě česky. Zkrátka ona elita si naběhla. A nejen to.
Takže to shrňme:
- Poslanci odmítli zařadit do svého programu bod, v jehož rámci by mohli odsoudit čin vraha - atentát na premiéra Roberta Fica.
- Ale pozor… Poslanec navrhuje, rozezlen, zařadit naopak bod na program výboru, jehož obsahem by byl návrh na odvolání Luboše Xavera Veselého z funkce člena Rady České televize. “Zaútočil” - slovem - na političku.
Chápete přece ten rozdíl…
Vrah, který chtěl zastřelit demokraticky zvoleného premiéra, si podle koalice nezaslouží ani výrokem odsoudit. Jak by taky ne, když cílem byl Robert Fico - na toho se střílet asi může, neb ten není “jejich”. To je nepřítel.
Ale pozor - Luboš Xaver Veselý sice nestřílel, ale “neuvěřitelně” se provinil, když se slovem! dotkl cti názorově správně zařazené Magdy Vášáryové. Tedy na program s ním, a nejlépe ho hned odvolat! Je to přece “naše” politička, to si dovolil moc.
A co my ostatní, kteří zažíváme hrubé urážky už přes tři roky jen proto, že neposloucháme ty nahoře? V těchto dnech jsem byla opět hrubě označena za “kolaborantku”, “lhářku” a další výrazy nebudu snad ani uvádět.
Ale když tak křičí politická a jiná scéna u Magdy Vášáryové, jak to, že nekřičí u opakovaných urážek české senátorky, tedy členky Parlamentu, absolventky Karlovy Univerzity a zkušené advokátky? Proč přihlíží jejímu mediálnímu lynči, ač realita je zcela jiná? Je to jednoduché - není na tom správném politickém seznamu. Je nezávislá… A “vetřela se” do Senátu. Tedy proč by ji neničili. Ale na Magdu, pozor, na slovenskou Magdu, ať nikdo nesahá… Ta je panenka křehká, chráněná…
TAKŽE…
- Vraha na program současná koalice nezařadila a neodsoudila; nepochybně proto, že střílel na Fica; mnozí možná jeho čin dokonce schvalují, protože si myslí, že “na správné lidi se střílet smí”.
- Luboše Xavera Veselého ale poženou “před soud”, protože se dotkl cti jejich “kamarádky”, a nejlépe ho raději hned odvolat, protože “naši lidé se přece urážet nesmí”. A ti ostatní, jim nepohodlní? Ti si na hrubé urážky musí zvyknout, nebo odejít, vůči těm jsou totiž povoleny a zcela v pořádku… Jen do nich… Že ti lidé něco umí? Že už mají roky? Že nejsou vůbec agresivní, jen říkají jasně své názory? Nezájem…
Dřív to zkrátka byly rudé knížky, a jejich nositelé nedotknutelní. Dnes mají ti vládnoucí asi něco podobného, jen už asi digitální a “vícebarevné”. O to rychleji to mezi nimi běhá. Z toho, co sami dělají často jiným, ale nevydrží ani milimetr.
Pýcha, se kterou nazývají ostatní třeba “spodinou”, ale předchází pád. A Xaver už prostě nevydržel čekat, až přijde ten pád, a jak se do lesa volalo, tak se hlasitě ozval.
Ano, soudruzi by ho odvolali. Soudruzi ano. Uvidíme. Uvidíme, zda se bát návratu starých pořádků. Ten dvojí metr už je totiž alarmující kilometr...
