Skupina poslanců podala návrh na změnu Ústavy České republiky, který umožní vládě bez jakéhokoliv omezení, rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí na 60 dnů. Navíc usnadňuje schválení pobytu vojáků jiné země na území ČR či vyslání jednotek Armády ČR například do misí v rámci sil rychlé reakce NATO nebo bojových uskupení (takzvaných battlegroups) EU.
Podle současného zákona (článku 43 Ústavy ČR) platí, že rozhodování o vyslání vojáků do zahraničí přísluší parlamentu. Na kratší, než šedesátidenní misi smí vojáky vyslat vláda. To ale pouze v případě společné obrany proti napadení, při účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace a účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích. Ústavní novela by tyto tři podmínky zrušila. Vláda musí o takovém rozhodnutí neprodleně informovat Parlament, tedy Poslaneckou sněmovnu a Senát.
Jak tvrdí poslanci, kteří návrh připravili, nenaruší tato změna stávající praxi při schvalování účasti Armády České republiky na dlouhodobých misích. Jaká je ale pravda?
V současné době je stav takový, že se Sněmovna zbavuje odpovědnosti a dlouhodobě rezignuje na svoji kontrolní funkci tím, že usnesení vlády neprojedná nebo ho projedná poté, co ministerstvo obrany splnilo žádosti cizích států a navíc aktivně plnilo mezinárodní dohody a z toho plynoucí závazky. Takto nastavený mechanismus bohužel vyhovuje jak představitelům moci zákonodárné, tak moci výkonné. Prakticky se však jedná o obcházení Ústavy ČR a v principu jejím pohrdáním.
Vlastní důvodová zpráva nového návrhu navíc nepřímo dokládá, že rozhodnutí vlády a pasivita sněmovny je z pohledu plnění článku 43 Ústavy ČR realitou, uvedený článek zodpovědné subjekty nerespektují.
Změna Ústavy by „vylepšila“ současný stav tím, že by zlegalizovala nastavený mechanismus. Tak by zcela vědomě byl odstraněn obranný charakter Armády ČR , respektování závazků mezinárodního práva a další snížení kontrolní funkce Parlamentu.
Každá akce navíc vyvolává reakci. Představme si, že naše vláda vyšle vojáky na pomoc kurdským jednotkám bojujícím proti Islámskému státu nebo bránit demokracii na Ukrajině. V tu chvíli bezprostředně ohrozí bezpečnost naší země, protože Turecko ani Rusko si takovou intervenci určitě líbit nenechají.
Podle mého názoru by k této závažné změně měla být vedena široká odborná diskuse zahrnující veřejnost nebo vyhlášení celostátního referenda. Takto připravený návrh úpravy Ústavy ČR nepatří do programu jednání Poslanecké sněmovny.
