Bohužel, vulgarita se ve sněmovně rozrůstá, čtvrteční Bártův zdvižený prostředníček mluví za vše. Že je Bárta člověk, který pro vulgarizmus nejde daleko, vím z dob působení u „veverek“. A mnohé jeho projevy ve sprostých slovech překonaly několikanásobně pověstnou nahrávku Kristýny Kočí. Navíc na fotce vypadá, že si zrovna šňupl koksu. Ale možná, že jenom poslanci Babákovi ukazoval, jsi jednička, případně kolik igelitek s penězi je potřeba na zvýšení volebních preferencí „ veverek“. No, koho si do čela poslaneckého klubu Věci veřejné postavily, toho tam mají…
A teď trochu z libyjského soudku. Velmi mě otrávily záběry týrání svrženého vůdce Kaddáfiho. A demokratická média se vyžívala v zobrazení podrobností. Člověk, který se na týrání Kaddáfiho podílel, byl označován za hrdinu. Média, která rozehrávají každodenní sentimentální příběhy nešťastných dětiček, babiček, pejsků a kočiček se s radostí pásly nad týráním a smrtí Kaddáfiho, jako by nešlo o smrt člověka.  Považuji za vrchol zbabělosti lynčování člověka, který už nemá sílu se bránit.
Ale podle výše uvedené logiky vulgarita a smrt jsou rozdílné podle úhlu pohledu. Pokud je vulgární kníže, jde o specifický projev vyjadřování, pokud je vulgární jiný poslanec, je to hulvát. Pokud zemře americký voják v Afghánistánu, brečí půlka světa, pokud zemře Kaddáfí, je to slavnostní okamžik. Tuhle logiku ale přijmout nehodlám, vulgarita bude vždy vulgaritou a smrt smrtí.