Jaký je modelový případ. Romská rodina dluží na nájmu za byt v Praze, šikovná realitní kancelář nabídne zaplacení dluhu s tím, že odkoupí uvedený byt a rodině poskytne ubytování v nějaké jiné lokalitě, například na Šluknovsku. Tam se i v ubytovně rodina přihlásí k trvalému pobytu a získá nárok na všechny možné sociální dávky včetně „příspěvku na bydlení“. Když zároveň realitka vlastní více bytů či ubytoven na jednom sídlišti, je na problém zaděláno.  Starousedlíci se začnou stěhovat pryč a do lokality se koncentrují nepřizpůsobiví. Odhaduje se, že lokalita je schopna asimilovat cca 10 - 15% nepřizpůsobivých a donutit je dodržovat pravidla. Při překročení tohoto čísla se spouští spirála hromadného odstěhovávání a přestěhovávání.

Řešení vidím v několika rovinách. Jako poslanec se velmi rád s kolegy ujmu některých zákonných úprav, podle mého názoru v první řadě zpřísnění podmínek získání trvalého pobytu. Samotná nájemní smlouva, jak je tomu nyní, nebude dostatečnou podmínkou pro udělení trvalého bydliště. Druhou věcí vnímám samotné zpřísnění vyplácení sociálních dávek a možnost jejich odebírání a kontroly použití. Za třetí si sami Romové musí uvědomit, že pokud chtějí žít v České republice, budou dodržovat její zákony bez výjimky. Ve Francii arabské ženy nesmějí nosit burky, u nás by měli Romové dodržovat zákony, stejně jako Češi, Vietnamci a všichni ostatní. Pokud určité menšině ulevíme v dodržování pravidel, je to rasismu naruby.