Trh s hysterií jede na plné obrátky. Kolik jsme už jen napočítali takových vln! Šířily je neziskové organizace pod záminkou ochrany menšin a jejich lidských práv. Zažili jsme toho už docela dost:
ochranu a rozšíření práv etnických menšin,
ochranu a rozšíření práv muslimů,
ochranu a rozšíření práv Tibeťanů,
ochranu a rozšíření práv migrantů,
ochranu a rozšíření práv jiných sexuálních orientací,
ochranu práv a rozšíření práv feministek včetně kampaně Me Too,
legitimizaci Sudeťáků,
přehnanou ochranu postižených formou inkluze,
přehnanou ochranu práv odsouzených zločinců a ignorování osudů jejich obětí.
Vítěz? Kdo toho druhého označí za fašistu jako první
Je zajímavé, že skupinu, kterou je třeba chránit, si nevybíráte sami. Kdo je menšina, určují jiní. Vše očividně probíhá podle zahraničních not dodaných neziskovkám. Když však bráníte zájmy našeho malého národa, tradiční názory své církve, zastáváte se obětí zločinů nebo práv rodiny, jste hned podle nich fašista. Co měly všechny zmíněné vlny společného? Šířily je neziskové organizace s politickým programem a neprůhledným financováním. Měly podporu veřejnoprávních médií a politiků tzv. demobloku, (ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09 a pirátů). Sypaly se jim peníze jak od některých měst či krajů, tak i ze státního rozpočtu. Agitátoři z těchto neziskovek berou vysoké platy.
Všechno už přeci známe od henleinovců
Ono vše na první pohled vypadá ušlechtile, ale cílem je vyvolat permanentní pocit viny u většinové společnosti. „Ubohé menšiny, všichni jsou na ně zlí a utiskují je, pomozme jim!“. Tenhle požadavek naivní a útlocitná duše obratem podepíše. V zásadě ovšem menšiny nemohou být nikdy uspokojeny. Když vidí úspěchy svého snažení, začnou své požadavky stupňovat. Jde o celkem pochopitelný rauš z dosaženého úspěchu. Známe to přeci z první republiky, kdy se prvními mezinárodně ochraňovanými minoritami staly národnostní menšiny Němců, Poláků a Maďarů. Když Henleinovi Sudetští Němci viděli, že pod zahraničním tlakem nacistického Německa a jemu přizvukujícím západním mocnostem vláda ČSR ustupuje, začali tlačit na pilu. Chtěli víc a také kus po kuse dostávali. Nakonec Československo dne 5. září 1938 přijalo tzv. čtvrtý Benešův plán. Ten už byl skoro stejný jako tzv. karlovarský programu Sudetoněmecké strany SdP, tj. nacistů. Henleinovci naši nabídku samozřejmě odmítli, ale určitě žasli, kam až se Češi podbízejí. Jejich cílem nebyla totiž dohoda, ale rozbití Československa podle Hitlerových not. A to se jim nakonec na dlouhé roky podařilo.
Poslouchej šéfa svého gangu. Na slovo…
Tlak na prosazování práv menšin je nebezpečný tím, že nenápadně vede ke konci demokracie, jak ji známe. Ta je totiž založena na právech jednotlivců, a ne skupin. Každý má svůj hlas ve volbách, kde ho uplatňuje sám, beze svědků, za plentou. O hlas se ucházejí politické strany. Na základě výsledků voleb některé vládnou, jiné čekají, že přesvědčí příště. Ve společnosti je menšin dost. Kdyby se jich náhodou nedostávalo, vytvoří světoví mocipáni, kterým někdy říkám liberální globální fašisté, další utiskované skupiny chudáčků. Tajným cílem je nadvláda menšin nad většinou. Jde o novou verzi stavovského fašistického státu, jak ho zaváděli například Engelbert Dollfuss v Rakousku nebo Benito Mussolini v Itálii? Už slyším menšiny, jak namítají: no a co? Dostaneme nějaká práva, na která jsme dlouho čekali. Většinovou společnost to nijak neohrozí. Naivní příslušníci menšin by neměli zapomínat, že nakonec budou zašlapána i jejich osobní práva, že jde hlavně o prospěch a příjmy jejich samozvaných „mluvčích“. Ti už vědí, jak se to ve světě politiky koulí. Úkolem pěšáků má být pouze poslouchat a veřejně na ulicích vykřičet hesla, která se jim nakážou.
Drápají se k moci po zádech naivků
Myslíte si, že jsem v předchozím odstavci přeháněl? Dám malý příklad. Když v šedesátých letech 20. století začalo v San Franciscu hnutí za práva homosexuálů, byli gayové vybízeni svými „šéfy“ k tomu, aby se veřejně přiznali ke své orientaci. Staly se případy, že někteří nechtěli, měli za to, že sexuální preference je čistě jejich osobní věc. Co však udělali jejich političtí vůdci? O mnohých z nich jejich homosexualitu rozhlásili proti jejich vůli. Následovaly sebevraždy těch, kdo tohle vybubnování neunesli. Poučením z toho je, že požadavek tzv. ochrany menšin není totožný se zájmy příslušníků těchto skupin. Jde spíš o snahu postupně zrušit zastupitelskou demokracii a nahradit ji samozvanou tyranií neziskovek v zájmu globálního kapitálu. Cílem je jednotná světová vláda a zánik všech států. Až se jednou zase naplánuje zhoršení podmínek živobytí obyčejných pracujících, co se stane? Sejdou se političtí vůdci rozličných menšin a vše odsouhlasí. Že je to utopie? Ba ne, soudy v západní Evropě a v USA už demokracii obcházejí dnes. Co se neprosadí přes parlament, protlačí soudy s odvoláním se na jakousi zvrácenou „morálku“. Nelíbí se vám ušlechtilé morální rozhodnutí soudu? Pak trpíte předsudečnou nenávistí proti skupinám občanů a patříte za mříže, kam také obratem poputujete. Co tedy bude tématem další hysterie? S čím přijdou vynalézaví greténi (podle klimatické hysteričky Grety Thunbergové) či ochránci nelegálních migrantů?
