I snahou o adoraci pouze některých, pečlivě politicky vybraných účastníků protiněmeckého odboje a také snahou o naprosté potlačení úlohy jiných odbojářů a o zapomenutí na ně.

A jsou tu už dokonce snahy o omlouvání a oslavování některých kolaborantů s Němci a jejich pomahačů, jako byli vlasovci nebo banderovci. To považuji za zločin

Přepisování dějin

V tomto kontextu je jednak důležité to, o čem se veřejně píše nebo mluví – ale neméně také to, o čem se nehovoří, co se zamlčuje. Tento cílený útok je veden zejména na mladou generaci. Už několik let.

Velmi často je v této souvislosti zpochybňována odvaha Čechů čelit německé okupaci, náš národ je čím dál častěji drze a pejorativně označován za Čecháčky a kolaboranty. Nic není vzdálenějšího pravdě.

Nejznámější kvalifikovaný odhad hovoří o tom, že jenom v domácím protiněmeckém odboji v letech 1939 až 1945 zahynulo na 100 000 Čechů. Čeští občané, vojáci i civilisté, prokázali tváří v tvář německé okupaci mimořádné hrdinství a odvahu.

Pobožný pistolník

Přední roli v tomto boji hrál štábní kapitán Václav Morávek, který padl v přestřelce s příslušníky gestapa 21. března roku 1942.

Václav Morávek, zvaný též Pobožný pistolník, byl hluboce věřící člověk,  československá armádní a odbojová legenda. Od 18 let, po smrti otce, živil rodinu, posléze studoval na Vojenské akademii v Hranicích a poté nastoupil do armády. V protiněmeckém odboji, resp. v jeho vojenské části, byl činný od první minuty jeho existence.

Jak víme, Václav Morávek byl posléze členem slavné odbojové skupiny Tři králové – ve složení Balabán, Mašín, Morávek. Tato skupina byla z hlediska celkové protinacistické odbojové akce mimořádně významná.

I proto, že shromažďovala zpravodajsky exkluzivní informace
pro londýnskou exilovou vládu a rovněž řídila špičkového agenta-informátora uvnitř nacistické moci, Paula Thümmela (což byl legendární agent A-54).

Skupina dále kolportovala ilegální tisk a prováděla sabotážní
a záškodnickou činnost.

Václav Morávek vynikal odvahou až za hranicí rizika, a přesto,
nebo možná právě proto, vydržel na svobodě z celé skupiny nejdéle.

Legenda

Svého času byl jednoznačně nejhledanějším odbojářem na území tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Několikrát se doslova prostřílel z obklíčení – a padl až právě 21. března roku 1942 na pražském Prašném mostě, kde si každoročně u jeho památníku připomínáme hrdinství našich odbojářů, bojovníkům proti německým okupantům.

Václav Morávek přímo spolupracoval i s parašutisty ze skupiny
Silver A, kterým mimo jiné opatřoval falešné protektorátní doklady. Dle některých svědectví a historických pramenů se s Kubišem a Gabčíkem sešel ještě kolem poledne přímo v den své smrti.

Pokud je to pravda, šlo by o skutečný symbol a setkání legend české historie.

Velmi podstatnou – dá se říci, že i zásadní – roli v jeho životě hrála víra, coby pramen a svorník hodnot, jakými jsou morálka, etika či láska k vlasti. Těmto hodnotám ve svém životě vždy dostál a zaplatil za ně cenu nejvyšší.

Byl známý tím, že si každý večer, včetně válečných let a v době skrývání se před německými okupanty v konspiračních bytech, četl v Bibli kralické. Přitom měl vždy u sebe dvě pistole a dostatečnou zásobu munice.

V tomto smyslu je již klasický a legendární jeho výrok, který poprvé adresoval svému spulubojovníku Josefu Mašínovi:

„Věřím v Boha a ve své pistole!“

Tak žil – i zemřel.

Čest jeho památce – a děkujeme!