Určitě si vzpomenete na tuto hlášku z jedné povídky Šimka a Grossmanna, která totiž nejlépe vypovídá o absurditách, které provozuje vláda Petra Fialy a zbývajících stran pětikoalice. Ta s velkou slávou vyhlásila do světa, že zastropováním cen elektřiny a plynu pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky jednou provždy vyřešila energetickou krizi a drahotu likvidující úspory občanů a ohrožující existenci firem a tisíců pracovních míst. Je tomu skutečně tak? Ani náhodou.
Já můžu vycházet jenom z údajů, které byly zveřejněné v médiích, tak pokud samozřejmě už došlo k nějakým změnám, rád se nechám poučit, ale zatím nemám lepší informace, než ze kterých vycházím tady. Vláda chce zastropovat cenu jedné kilowatthodiny silové elektřiny včetně DPH na 6 korunách. Ovšem silová elektřina tvoří jen menší část celkové ceny za jednotku elektřiny pro odběratele, což je zhruba 44 % z DPH, tedy něco přes 53 %. A když zohledníme předčasné odpuštění poplatků nebo výpalného za obnovitelné zdroje energie, jsme pořád někde na 60 % celkové ceny. Zákazníci tedy v případě, že strop začne fungovat, budou za jednu kilowatthodinu elektřiny platit celkově i poplatky za přenos, distribuci, jistič, příkon, s daní za elektřinu minimálně okolo 10 korun. Mimochodem mnozí obchodníci s elektřinou ještě nyní nabízejí jednu kilowatthodinu celkově za ceny mezi 8 a 9 korunami - to se nejspíš změní - přičemž donedávna to bylo okolo 5 korun, a kilowatthodina silové elektřiny v dobíhajících fixovaných smlouvách stojí dokonce 1,50 koruny až 2 koruny.
Vláda tedy silovou elektřinu de facto zdražuje a fixuje na víc než trojnásobek a jí navrhovaný strop, se kterým přichází jako poslední vláda v Evropě, dokonce ještě o korunu vyšší než celoevropský cenový strop na elektřinu, navrhovaný minulý týden Evropskou komisí, a který by měl být na úrovni 20 eurocentů za kilowatthodinu silové elektřiny, tedy někde těsně pod 5 korunami. A to už vůbec nehovořím o tom, už to zde zaznělo jednou nebo několikrát, že v našich jaderných elektrárnách, které postavili naši otcové a dědové, jsme schopni vyrobit kilowatthodinu silové elektřiny maximálně za 40 haléřů. Takže vládní návrh a její následné chlubení s tou fixací jsou obyčejnou arogancí. Jinými slovy totiž znamená toto: zdražujeme víc než kdokoliv jiný kolem nás, ale děláme to, milí občané, pro vaše dobro. Mohli bychom přece zdražit, posunout cenový strop ještě mnohem výš. A jak vidíte, nečiníme to. To jsme ale dobří!
A krom toho, jaký by to byl tržní kapitalismus, kdybychom dostatečně nezohlednili zájmy minoritních soukromých akcionářů ČEZu. Co na tom, že jejich zájmy saturujeme z vašich kapes. Neptejte se, tleskejte! Obdobná situace je u zemního plynu, který chce vláda zafixovat na třech korunách za kilowatthodinu, což 4,5krát víc než u nyní končících smluv. Zde existuje prakticky jediná rozumná cena - nasmlouvat dodávku cenově dostupného prověřeného plynu přímo s Ruskem, protože k ruskému plynu není žádná cenově, množstevně ani logisticky rozumná a srovnatelná alternativa. A stejnou cenou (cestou?) jde už řada dalších zemí. Na mysl přitom v této souvislosti přichází slavný výrok Miloše Jakeše o kůlu v plotě.
Do budoucna pak musíme zajistit energetickou bezpečnost naší země diverzifikací energetických zdrojů, konkrétně právě plynu, abychom nebyli závislí na jednom jediném producentovi. Je totiž tragické, když Fialova vláda odmítá nasmlouvat levný ruský plyn napřímo a raději jej nakupuje mnohonásobně dráž přes německé překupníky. Navíc česká situace na začátku podzimu je známá a čím větší je potřeba plynu, tím jsou vyšší ceny. Zákony obchodu fungují všude.
Fialová vláda také dosud nezastropovala ceny energií pro velké průmyslové podniky, což je zapotřebí udělat, jelikož jinak hrozí krachy mnoha podnikům a následné propouštění mnoha jejich zaměstnanců, protože počítat s tím, že ceny budou fixovány, za několik měsíců ty podniky to nemusí přežít. Ostatně už jsme z vládní koalice slyšeli i takové věci, že prostě průmysl nebude po určitou dobu energetické krize vyrábět.
Můj předřečník se zde zmínil o otázce krematorií, což je záležitost, na kterou já už jsem také upozornil několikrát, protože každoročně v naší zemi umírá přes 30 tisíc lidí, a pakliže budou problémy se zásobováním krematorií plynem, tak nastane velmi složitý a eticky těžko zdůvodnitelný problém. Takže vedle toho teze o dvou svetrech skutečně vypadají už naprosto bagatelně.
Jenomže bavíme se o zajištění základních životních potřeb, mezi něž energie patří, pro naše občany a podnikatele, což nesmí být předmětem ani ideologie, ani nějakého aktivismu, protože důsledkem je současný tristní stav, kdy české domácnosti a firmy platily letos v červenci za elektřinu nejvyšší ceny v Evropě, přestože platíme mezi její největší evropské výrobce a exportéry. Samozřejmě musíme zohlednit navíc ještě kupní sílu našeho obyvatelstva. Podle energetického cenového indexu domácností například obyvatelé Prahy platí nyní po přepočtu dle parity kupní síly zhruba 52 eurocentů za jednu kilowatthodinu elektřiny, což je zhruba dvakrát tolik než u obyvatele Bratislavy a třikrát víc než v Budapešti či Moskvě a čtyřikrát víc než domácnosti ve švýcarském Bernu či v Oslu, v Norsku. Je to neuvěřitelný a nepřijatelný paradox, ale je to vývoj, který jde jednoznačně za odpovědností vlády.
Klíčovým důvodem tohoto stavu je intenzivní zapojení České republiky do jednotného trhu s elektřinou v rámci Evropské unie, kdy někteří experti hovoří o tom, že z toho pohledu jsme prakticky sedmnáctou spolkovou zemí Německa, nikoliv suverénním státem s vlastní energetickou politikou. I daňové zatížení elektřiny pro české domácnosti je prakticky nejvyšší. Daně, DPH, ale to už tady zaznělo, představují čtvrtinu ceny elektřiny. Vláda Petra Fialy odmítá řešit příčiny tohoto stavu a přitom k tomu má veškeré potřebné nástroje a politickou většinu v obou komorách parlamentu. Namísto toho poslušně a servilně odezírá německé vládě a vedení Evropské komise a nechává naše lidi, aby za jejich chyby platili. Je to jak ta Chytrá horákyně, jenomže by zasloužila být hnána holí daleko do polí. A to nejpozději ve chvíli, kdy se paní předsedkyně Sněmovny dopustila té roztomilé větičky o tom, že vláda není od toho, aby se starala o své občany. Pak se musíme ptát, od čeho tady je a o koho se má starat. Zřejmě o sebe, ať to stojí občana, co to stojí.
Já vám děkuji.
