Příchod ředitele Stráského do čela národního parku byl některými ekologickými sdruženími spojován s „dřevařskou“ lobby a jihočeskými kmotry. Při nástupu do funkce měl ředitel Stráský podporu hejtmanů a zastupitelstev obou krajů, starostů a obyvatel šumavských obcí, části vědecké obce či některých senátorů. „Velmi oceňuji, že jsme jednotní v názoru na aktivnější řešení kůrovcové problematiky. A to dlouhodobě. V srpnu roku 2009 stál řiditel za mnou, když jsem na základě výsledků expertní zprávy zvažoval na Šumavě vyhlášení stavu nebezpečí kvůli šířícímu se kůrovci,“ sdělil hejtman Zimola, podle kterého se Stráskému podařilo najít klíč k řešení kůrovcové kalamity a účelný boj s kůrovcem. „Jsem přesvědčen, že za rok se nám podařilo s kůrovcem pohnout. Zcela evidentní je to v oblasti Smrčiny, kde jsme blízko likvidace kůrovcového ložiska. Dobře ale taky vím, že v západní části Šumavy kůrovec ještě bude gradovat. Porazili jsme v roce 2011 o třetinu méně stromů než můj předchůdce v roce 2010, o třetinu méně stromů také uschlo. Považuji to za něco, co vyjadřuje stav kůrovce, ne za stav našich úspěchů,“ okomentoval boj s kůrovcem ředitel Stráský.
K jednomu z prvních úspěchů ředitele Stráského patřila dubnová dohoda vedení NPŠ s obcemi nad podobou návštěvního řádu. „Obce jej podpořily, přestože obě strany byly nuceny ustoupit. Obce a kraje ve vedení NPŠ dnes vidí osoby, které jsou připraveny k diskusi, které znají a respektují Šumavu, a kterým Šumava není lhostejná,“ je s jednáním parku spokojen hejtman Zimola, podle kterého si za rok ve funkci ředitel Stráský zažil mnoho osočování, obviňování včetně urážek. To vše proto, že naslouchá hlasům z regionu, z obcí a obyvatel, kteří na Šumavě žijí, že nepodlehl ekologistické lobby lidí, kteří Šumavu znají jen z vlaku a vyprávění z pražských kaváren.
Jak hejtman Zimola, tak ředitel Stráský se shodují na nutnosti vytvořit zákon o Národní parku Šumava. Normu, která bude odolávat jakýmkoli politickým turbulencím při každé změně ministra životního prostředí. „Potřebujeme dobrý zákon, který jasně stanoví pravidla hospodaření v šumavských lesích, vymezí hranice jednotlivých zón a přesně nadefinuje způsob ochrany přírody, zásahů a hospodaření v těchto zónách. Blízko dohody ale zdaleka ještě nejsme,“ uvedl ředitel Jan Stráský. O vytvoření zákona o NPŠ se pokouší jak Plzeňský kraj, tak Ministerstvo životního prostředí ČR. „V dolní komoře parlamentu je připraven k projednání legislativní návrh z dílny Plzeňského kraje, který ovšem nebyl Vládou ČR doporučen ke schválení. V průběhu minulého roku se nad dalším návrhem zákona scházeli na ministerstvu životního prostředí zástupci obcí, regionů a nejrůznějších sdružení. Tento návrh ale zatím nebyl ve Vládě ČR projednán,“ řekl k zákonodárným iniciativám hejtman Zimola.
