Energetická produkce ČR je často veřejností vnímána jako monopolní produkce ČEZu, což sice potvrzuje dominance této firmy na trhu, ale firma ČEZ není jediným producentem elektřiny v naší zemi. Její podíl k roku 2021 činí cca 2/3 celkové produkce, což bylo ve zmiňovaném roce 53,2 TWhodin. Aktuální celoroční produkce elektřiny v ČR je cca 85 TWh. Největší podíl na výrobě elektřiny v ČR mají stále elektrárny uhelné (cca 40,3 %) a jaderné (36,2 %). Elektrárny využívající obnovitelné zdroje se podílí na výrobě 12,4 procenty. Údaje jsou vztaženy k roku 2021. Je známo, že naše země patří mezi vývozce elektrické energie, tedy vyrobíme více elektřiny, než spotřebujeme. Slabiny našeho energetického průmyslu spočívají v omezené dostupnosti tzv. primárních energetických zdrojů (zemní plyn, ropa, uran).
Pár informací o ČEZu
Firma ČEZ provozuje v ČR rozsáhlou síť elektráren, která je složena ze sedmi elektráren uhelných, dvou jaderných, 31 vodních, jedné paroplynové, 12 fotovoltaických, dvou větrných, jedné spalující čistě biomasu, jedné bioplynové stanice, třech tepláren a více než 130 kogeneračních jednotek. Data vychází z roku 2021 a mohou se k dnešnímu dni v některých (nikoli zásadních) bodech velmi mírně lišit. ČEZ je formou akciové společnosti, jejíž kapitál je rozepsán do 537 989 759 kusů akcí. Všechny akcie jsou kmenové, bez zvláštních práv. Akcii si můžete zakoupit na burze cenných papírů Praha a Varšava, zároveň je možno je pořídit přes RM systém. Stát vlastní ve společnosti 375 516 851 akcií, což představuje podíl 69,8 %, ostatní právnické osoby vlastní dohromady podíl 17 % a fyzické osoby 13 %. Významnými minoritními vlastníky s podílem nad jedno procento jsou například firmy Belviport Trading Limited, 1,43 %, což je firma miliardáře Pavla Tykače, další společností je Abaretia Holdings Limited, 1,39 %, kyperská společnost, jejímž vlastníkem je Petr Nešetřil, dle dostupných zdrojů spolupracovník Pavla Tykače, dalšími společnostmi vlastnícími přes jedno procento jsou Chase Nominees Limited, Clearstream Banking nebo například Black Rock, Inc. Hodnota akcií vlastněných minoritními vlastníky činí při současné ceně 987 Kč za akcii cca 160 miliard Kč (pro bližší informace možno navštívit stránky ČEZu www.cez.cz, případně portál kurzy.cz, kde je detailněji v samostatném článku rozebrána otázka minoritních vlastníků, https://zpravy.kurzy.cz/701496-cez-ma-noveho-kvalifikovaneho-akcionare-nejspise-napojeneho-na-pavla-tykace/).
Přínosy ČEZu do státního rozpočtu
Za rok 2022 valná hromada společnosti rozhodla o vyplacení dividendy ve výši 142 Kč na akcii. Pro státní rozpočet to s ohledem na množství vlastněných akcií činilo příjem cca 53 miliard Kč. Za rok 2023 byla stanovena dividenda ve výši 52 korun na akcii. Celkový příjem z této dividendy do státního rozpočtu byl cca 19,5 miliardy. Za rok 2020 a 2021 se pohybovala výše dividendy 52 a 48 Kč, což činí roční příjem okolo 19 mld. Kč. A za roky 2023 a 2024 je nutné k těmto příjmům připočítat ještě příjmy z tzv. wind-fall tax – což je mimořádná daň týkající se de facto pouze ČEZu. Ten na ni odvedl do státního rozpočtu 60 miliard korun. Tolik k základním datům a nyní se přesuňme k otázce politické.
Zestátnit ČEZ ano, nebo ne?
Tato otázka není úplně novou, ale dostala se na světlo zcela logicky ve chvíli, kdy růst ceny energií, a hlavně té elektrické, začal vyprazdňovat už tak napjaté peněženky našich občanů. K ještě větší nevoli přispěla skutečnost, že v přepočtu na paritu kupní síly platí naši občané za elektřinu nejen více než například Slováci či Maďaři, ale i než naši západní sousedé. Důvodem je prodej elektřiny přes lipskou komoditní burzu za tzv. spotové ceny. A protože ČEZ není firmou čistě státní, ale je zde právě cca 30 % minoritních vlastníků, nepřipadá regulace cen elektřiny přímo vedením firmy v úvahu. Laicky vysvětleno, pokud by stát zatlačil a ČEZ začal prodávat elektřinu levněji, nechoval by se tržně, to by mohlo mít negativní vliv na výši zisku, a tím možných dividend, stejně tak na výši ceny akcií. Akcionáři by tak pravděpodobně zažalovali takové jednání a vše by vedlo k mezinárodním arbitrážím. Struktura minoritních vlastníků takovému možnému scénáři napovídá. Nebo si myslíte, že by si čeští miliardáři, nebo koncerny typu Clearstream či Blackrock nechali sáhnout na své příjmy?
Mimo zestátnění ČEZU byla diskutována myšlenka založení pražské burzy elektřiny, což by mělo svá pozitiva pro její české účastníky, ale vliv na ceny elektřiny by byl mizivý. Možná bychom zaznamenali krátkodobé snížení cen, ale vývoj na burze by dost pravděpodobně brzy nabral stejného scénáře, jen bychom místo na lipskou burzu nadávali na tu pražskou. I zde fungují zákony trhu a tím prvním a nejdůležitějším očekáváním je zisk.
Jsme jednoznačně pro opuštění lipské burzy, respektive nejprve pojďme uspokojit domácí poptávku, přebytky klidně prodejme na lipské burze. Abychom se takto mohli zachovat, vidíme cestu zestátnění ČEZu skrze výkup akcií. Zapotřebí je navýšit podíl státu ze současných 69,8 % na 90 %, což znamená investovat do výkupu akcií. Lze předpokládat, že část minoritních akcionářů se nebude chtít svého podílu vzdát, ale normální občan, který řeší cenu elektrické energie a vlastní pár kousků akcií ČEZu, se rád svého podílu zřekne a prodá jej. Po dosažení podílu 90 % může následovat nucený výkup zbytku podílu minoritních akcionářů tak, jak umožňuje zákon. A kolik by to tedy stálo? Oněch již výše zmiňovaných 160 miliard korun, plus mínus. Kde na to vzít? Z ČEZu přiteklo jen za posledních pět let cca 100 miliard korun formou dividend, jejich reinvestice do nákupu dalších akcií mohla již tuto otázku dávno vyřešit. Nesmyslný nákup amerických stíhaček nás bude stát vyšší stovky miliard korun. Kolik nás stojí financování války na Ukrajině?
