„Jsem si vědoma toho, že problematika vzdělávání neslyšících je velmi složitá a vyžaduje specifickou pozornost všech odpovědných pracovníků. Jsem si vědoma i dluhů, které v této oblasti roky či desítky přetrvávají,“ uvedla ve svém úvodním vystoupení ministryně. „Souhlasím s potřebou transparentního procesu adaptace rámcového vzdělávacího programu, přičemž je vždy třeba pečlivě a na individuálním základě diskutovat snižování výstupů vzdělávání,“ vypíchla jednu z priorit.
Kulatý stůl svolala Mgr. Martina Berdychová, poslankyně PS PČR a členka školského výboru PS PČR, která se dané problematiky ujala před dvěma lety s vědomím, že cesta to nebude lehká. Netušila, že pomoci prosadit modernizaci vzdělávání žáků se sluchovým postižením, uvést do praxe jednotnou koncepci jejich vzdělávání a legislativně ošetřit další dlouhodobě neřešené související aspekty, jako například tlumočení do českého znakového jazyka a jeho financování, je cesta na dlouhou trať. „Naše společnost stále není dostatečně schopná ukázat, že člověk s jakýmkoli postižením může v naší zemi žít plnohodnotný život. Čím déle se seznamuji s problematikou neslyšících, tím více poznávám další a další bariéry, které je nutné překonat a také, že je majoritní společnost stále dostatečně nevnímá, neslyší,“ řekla Martina Berdychová. Kulatého stolu se zúčastnili i předseda školského výboru prof. RNDr. Jiří Zlatuška CSc. a další poslanci.
Odborníci na danou problematiku mají jasno: kvalitnímu vzdělávání žáků se sluchovým postižením a žáků neslyšících vzdělávaných jak ve školách pro sluchově postižené, tak i ve třídách hlavního vzdělávacího proudu chybí jasná a moderní koncepce podpořená ministerstvem školství. Chybí vize odkud, kam a jak by se vzdělávání mělo ubírat tak, aby děti dostaly v každém školním prostředí to, co potřebují a na co mají právo.
„Pokud chceme koncepci vzdělávání neslyšících, nedoslýchavých a ohluchlých dětí a žáků, musíme si nejprve stanovit cíle. Musíme vědět, co chceme a následně uvažovat o tom, jak cíle dosáhneme, jaké použijeme postupy, nástroje a kontrolní mechanismy včetně připravených odborníků schopných naše cíle naplnit,” konstatovala Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D., ředitelka Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK.
Rodiče budou rozhodovat, jaký jazyk bude pro jejich dítě primární
Legislativní změny, které nabudou účinnosti v září letošního roku, poprvé neslyšící, nedoslýchavé a ohluchlé děti a žáky dělí na uživatele českého znakového jazyka a na uživatele češtiny a komunikačních systémů z ní vycházejících. Poprvé jasně říkají, že rodiče budou rozhodovat o tom, jaký jazyk bude pro jejich dítě jazykem primárním, poprvé stanovují, že uživatelé českého znakového jazyka se češtinu mají učit jako cizí (resp. druhý) jazyk, a to metodami obvykle používanými při výuce cizích jazyků. Poprvé se ve vzdělávacím systému počítá s tlumočníky a s přepisovateli. Účastníci uvítali slova ministryně Valachové a její názor podpořit větší participaci neslyšících při vzdělávání žáků se sluchovým postižením, zapojení neslyšících lektorů ČZJ a větší propojení neslyšících odborníků se školskými poradenskými zařízeními.
„V populaci lidí mezi 18 a 23 lety u nás přibližně 65 % studuje na vysokých školách. Přitom mezi neslyšícími, nedoslýchavými a ohluchlými lidmi se jedná pouze o 4 až 7 %, což je zhruba desetkrát méně než u ustatních mladých lidí! Neslyšení samo o sobě přece nezpůsobuje žádná kognitivní postižení či omezení,” uvedla doktorka Hudáková.
Kulatý stůl splnil očekávání. Byla jmenována řada zásadních kroků, návrhů a opatření, které je možné a nutné realizovat, jako třeba aby se každé dítě v různých koutech naší země nevzdělávalo jinak, aby pevně dané standardy výuky sloužily školské inspekci (ČŠI) k objektivnímu hodnocení vzdělávání žáků na školách, aby učitelé byli kompetentně připravování, a to zejména po lingvistické a metodické stránce na výuku dětí se SP a aby především rodiče, absolutní laici v oblasti problematiky sluchového postižení a vzdělávání dětí, kteří mají největší rozhodující slovo o tom, jak (a kde) se jejich dítě bude vzdělávat, měli dostupné a objektivní informace garantované státem a odborníky. Jedná se zvláště o komplexní rozvoj dítěte již od raného věku dítěte, nikoli jen o mluvenou řeč.
Závěrem kulatého stolu zazněl apel, aby ministerstvo nečinilo rozhodnutí o neslyšících bez neslyšících. Paní ministryně operativně v rámci kulatého stolu „jmenovala“ Mgr. Petra Vysučka (prezident ASNEP) členem expertní poradní skupiny ministryně. Dále slíbila zajištění překladu informací z webu ministerstva pro neslyšící do českého znakového jazyka a co je nejdůležitější: zpracování koncepce vzdělávání neslyšících!
