Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená vládo, vzdělávání je investice do budoucna. Na tom se všichni shodneme a posloucháme to dlouhé roky. Je to určitě investice, na kterou se vyplatí i půjčit, protože se nám to mnohonásobně vrátí. Souhlasím s předřečníky v tom, že musíme ale umět investovat správným směrem. Do vzdělávání, do vzdělávací soustavy, do vzdělávacího systému. Na druhou stranu chci použít jedno slovo, které mě napadá, když roky poslouchám debaty o tom, jak je vzdělávání prioritou. To slovo je pokrytectví. Pokrytectví, které vlastně nemá ani nějakou konkrétní politickou barvu. Myslím, že si ho pro sebe nezískala žádná politická strana, ale přesto se to děje. Pokrytectví proto, že ještě v roce 2015 nikomu, nikomu, neslyšela jsem to ve veřejné debatě, jako občan, ne jako politik, nikdo o tom nemluvil, ale nikomu nepřišlo divné, že vyšší a vyšší počty dětí ve školách nikoho nezajímají, že k tomu potřebujeme více učitelů, potřebujeme je dobře zaplatit. A tahle sekera, kterou odstranila minulá vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL po vyčíslení Ministerstvem financí, ministrem financí pro rozpočet 2016 činila miliardu a půl. Miliardu a půl si bez dovolení někdo půjčoval z kapes učitelů! Jenom jedna z drobností, na kterou se zapomíná.
Taky nikomu nepřišlo divné, že v roce 1990, v 90. letech učitelé a učitelky měli srovnané platy, nebo srovnatelné platy s lékaři. A jak je to dnes, dámy a pánové? Není to pokrytectví? Každý rok se přetahujeme o miliardy. Letos poprvé, letos poprvé a už jsem to několikrát zdůraznila, že to je správně a patří za to poděkování bez ohledu na politický dres, ministryně financí se nepřetahovala o miliardy a rovnoměrně navýšila jednotlivé části kapitoly Ministerstva školství tak, aby toto přetahování o miliardy, které je mimořádně trapné vzhledem k podfinancování českého školství, se potom pokrytecky nepřesouvalo na koho? No na ředitele škol. Protože my přidáme učitelům 15 %, tak oni jsou rádi. Oni o tom poslouchají celý rok. A potom se podívají na výplatnici a zase, dámy a pánové, víte, oni tam těch 15 % zase nenajdou.
Pokrytectví. A proč? Protože jsme dlouhé roky do předchozího roku a letos to podruhé opakujeme, kašlali na to, abychom také přidávali školám a ředitelům škol na nepedagogické pracovníky. Světe div se! I oni existují. Jsou ve školách, odvádějí svou práci a mají být za ni zaplaceni. No a co udělá ředitel, pokud nedostal zvýšené finanční prostředky na nepedagogické pracovníky? No musel to někde vzít. Kde to vzal? No v platech učitelů. A zase se nemůžeme dopočítat, proč ty sliby, které učitelé slyší z televize, nenajdou na výplatní pásce.
Padla tady několikrát reforma financování regionálního školství. Popravdě, věřím tomu, že většina občanů a občanek si pod tím nic moc nepředstaví, co to jako je, reforma regionálního školství. Tak já řeknu, co by to mělo být a proč jsme prosadili změny financování škol. Protože stávající financování škol není poctivé. Protože neplatí stát to, co se má odučit a neplatí tolik učitelů nebo neplatil doposud tolik učitelů, kolik potřebujeme na počty dětí ve školách. A ti zase, co tady vedou kupecké počty o miliardy sem a miliardy tam, tak jim připomínám, že jsou to velmi často ti, co křičí, že učitel má mít méně žáků ve třídě. Že to potřebujeme pro kvalitu. Potřebujeme to pro jazykové vzdělávání, potřebujeme to pro přírodní vědy. To jsou ti stejní. No myslí si snad někdo, že to nebude stát peníze? Bude to stát peníze! Tři rozpočty po sobě jsou rekordní. Ano, pro školství. A můžeme vést debatu samozřejmě o poměru k HDP. Máte pravdu, mělo by to být víc. Byla bych ráda a poprosím všechny kolegyně a kolegy napříč politickým spektrem, podpořte to usnesení, aby si Sněmovna dala jeden cíl pro tuto zemi. Pět procent HDP nejpozději v roce 2025. Je to ambiciózní cíl. Znamená to stejné výdaje jako Rakousko. Ale zasloužíme si to. My všichni. Ne jako politici, ale jako rodiče, prarodiče a jako občané a občanky, kteří vědí, že dětí jsou naše budoucnost.
Jsem ráda, že v rozpravě o školství jsme víceméně věcní, že si vyměňujeme své názory a že tak často se tady v rámci státního rozpočtu vzdělávání zmiňuje. Nebylo tomu tak vždycky.
Poprosím vás, kolegové a kolegyně, buďme v případě debaty o vzdělávání věcní. Vyměňujme si různé politické názory, ale shodněme se, prosím, na jedné věci - potřebujeme lépe financované české školství, potřebujeme víc a víc peněz pro to, aby naše vzdělávání bylo moderní, vzdělávací systém byl moderní. Neděsme se, prosím, toho slova moderní, že by to snad měly být nějaké ze zahraničí speciální metody, které by měly devastovat kvalitu českého školství. Ale přiznejme si, že to bude stát peníze a že to je ta nejlepší investice, na které bychom se měli shodnout.
Děkuji vám za pozornost a budu ráda, pokud Sněmovna podpoří nejenom rozpočet školství svým hlasováním, ale uváží i podporu těch pozměňovacích návrhů, které mohou zvyšovat výdaje pro školství a mohou přidávat ministryni financí vrásky na čele. Ale i kdyby se nám to nepodařilo dnes, tak věřím, že Ministerstvo financí podpoří i v příštím roce opakovaný růst školského rozpočtu a bude tak postupovat i nadále. Děkuji. Děkuji ministryni financí. (Ozývá se potlesk zleva.)
