Dovolte mi představit vládní návrh zákona, kterým se mění školský zákon.
Návrh, který k vašemu projednání propustila a schválila Poslanecká sněmovna, obsahuje následující oblasti, ve kterých dochází v našem školství ke změnám. První téma je téma předškolního vzdělávání dětí. Co se týká předškolního vzdělávání dětí, vnímáme ho tak, že si přejeme, abychom zajistili v budoucnu systém, který umožní rodičům mít jistotu v blízkosti svého bydliště umístit své dítě do mateřské školy a dosáhnout tam na kvalitní předškolní vzdělávání svého dítěte.
Podotýkám, že to je právo. Právo rodičů. Co se týká tohoto práva, tak aby mohlo být skutečně zajištěno, potřebujeme zároveň upravit tzv. spádové obvody. Tyto spádové obvody byly v rámci minulých rozprav velmi diskutovány. A já chci zdůraznit, že tyto spádové obvody nám umožní, aby místo v mateřské školce existovalo minimálně v místě trvalého bydliště dítěte. V žádném případě nejde o povinnost, kterou by byl rodič svázán, že pouze tam má jeho dítě vykonávat předškolní vzdělávání. Jeho vůle a jeho svoboda z hlediska možnosti zvolení mateřské školky samozřejmě zůstává a je, stejně jako nyní, vázána na kapacity mateřských škol.
Přidaná hodnota do budoucna je ta, že ta nabídka mateřských škol z hlediska kapacit bude bohatší. Nárok na předškolní vzdělávání nám do budoucna zajistí z hlediska zákona, abychom měli garantovánu do budoucna kapacitu mateřských škol pro předškolní vzdělávání dětí, ačkoli věkové kohorty dětí v předškolním vzdělávání logicky s ohledem na geografický výbor kolísají.
Co se týká náběhu těchto změn, respektovali jsme v návrhu zákona právě demografický vývoj a stávající kapacity mateřských škol. Návrh, tak, jak byl předložen sněmovně a sněmovnou schválen, v případě pětiletých, čtyřletých a tříletých podle jasných údajů a statistik ze školské matriky zaručuje, že už stávající kapacity mateřských škol v tom náběhu budou dostatečné. Jediná záležitost, která nebyla předtím propočítána a také projednána se zástupci měst a obcí, je záležitost přístupu do předškolního vzdělávání dvouletých. Dvouletí se dostali do návrhu až pozměňovacím návrhem až na samém sklonku projednávání v Poslanecké sněmovně. Nicméně i tehdy jsem trvala na tom, aby tato změna respektovala školskou matriku a statistické údaje i stávající kapacity. Proto je odklad náběhu tohoto návrhu dětí dvouletých posunut až na rok 2020.
Poslední záležitost, kterou bych vám chtěla říct z hlediska předškolního vzdělávání, je záležitost povinného předškolního vzdělávání od pěti do šesti let dětí. Zejména přívlastek, to znamená povinný, vzbuzuje někdy obavy v tom směru, že rodič nebude mít možnost podle svého rozhodnutí určit, zda dítě tedy bude muset, nebo nemuset navštěvovat mateřskou školu v období od pěti do šesti let.
Co se týká této takzvané povinnosti, tak zaprvé musím říct, že už více jak 90 % dětí nyní navštěvuje předškolní vzdělávání od pěti do šesti let. Pro ty rodiče, kteří už takto činí v případě předškolního vzdělávání svých dětí, se touto změnou, kterou činíme, nic nemění. To znamená, neznamená to, že jejich děti by povinně měly být od rána do večera ve školce od pěti do šesti let. Neznamená to, že nemohou dítě omluvit z předškolního vzdělávání. Naopak – a to máte v tezích prováděcího předpisu – to znamená, že tak jako nyní jsou rodiče zvyklí své děti od pěti do šesti let omlouvat, tak na základě úplně stejných postupů tak budou moci činit i do budoucna.
Takzvané nové povinnosti jsou spojeny s těmi rodiči, kteří nyní předškolní vzdělávání od pěti do šesti let nevyužívají. Musím říci, že v průběhu doby po mém nástupu do funkce a potom v Poslanecké sněmovně jsme opravovali původní návrh původní předlohu ministerstva školství a reagovali jsme na ty obavy rodičů, kteří chtěli mít svobodu volby nevyužívat předškolní vzdělávání od pěti do šesti let. Proto návrh zákona, tak jak ho projednáváte vy, obsahuje možnost individuálního vzdělávání v předškolním vzdělávání. Domnívám se, že je to systémové. Tak, jak jsou rodiče zvyklí v základních školách to využívat, mohou to využívat i v předškolním vzdělávání. A dále předpokládat, že jsou to ti samí rodiče, kteří preferují odlišný způsob a přístup ke vzdělávání, nebo k předškolnímu vzdělávání, chcete-li, svých dětí. Pro tyto rodiče se mění to, že mají zapsat dítě do spádové školky podle bydliště. To je tady skutečně povinnost, kterou mají navíc, tento zápis. Pokud si budou přát své dítě vzdělávat individuálně, oznámí to jednou větou, s žádným správním rozhodnutím, s žádným správním řízením, jednou větou mateřské školce. Snažili jsme se, abychom maximálně eliminovali administrativní zátěž s tímto spojenou.
Druhá povinnost, kterou tito rodiče získávají touto změnou do vínku, je ve skutečnosti podporou, a věřím, že rodiče to takto budou vnímat, a zase to respektuje to, co rodiče znají z individuálního vzdělávání v případě základních škol. Znamená to, že jednou v období od pěti do šesti let navštíví danou mateřskou školu a získají tam podporu, jakým způsobem mají rozvíjet kompetence svého dítěte tak, aby bylo úspěšné při startu od první třídy.
Tady si, prosím, nepředstavujte, že jde o nějaké testování nebo ověřování znalostí nebo učení dětí. Jedná se o to, co my všichni dobře známe. Je to otázka úchopu tužky, barviček, kreseb. Není to nic, co by mělo naše děti testovat.
Vážené senátorky, vážení senátoři, to je všechno.
A protože chci reagovat i na rozpravu, která byla velmi bohatá v jednotlivých výborech Senátu Parlamentu České republiky, za kterou vám samozřejmě děkuji, chci v případě vzdělávání nebo tzv. vzdělávání dětí dvouletých uvést následující:
Slíbila jsem vám na výborech, že zajistím konkrétní data, abyste měli přesnou představu o tom, jaká situace dnes v mateřských školách je.
Vážené senátorky, vážení senátoři, i mne to překvapilo. V našich školkách v tuto chvíli je 40 tisíc dvouletých dětí.
Co se týká této situace, je to zcela přirozená reakce na probíhající demografický vývoj. Tak to prostě je. Co se týká požadavků, které případně, pokud byste tuto úpravu propustili do zákona, do systému předškolního vzdělávání a případné obavy spojené s investičními nároky uvnitř školek, tady jsem také slíbila přítomným senátorům, že ověřím konkrétní fakta. A je to tak, že v případě dvouletých dětí neexistují žádné extra investiční náklady, které by musely školky strpět. Z hlediska bezpečnosti dětí jsou pouze odlišná pravidla, a to jsem zmiňovala, v případě bezpečnosti hraček, protože všichni víme, že tam je rozmezí odlišné. A následně jsou speciální předpisy ohledně výživy, ovšem ty se týkají už dětí od jednoho roku do tří let, to znamená, i těch z hlediska tří let zpravidla vzděláváme u tří let samozřejmě známe, umíme a školky jsou na ně připraveny.
Z hlediska požární bezpečnosti nejsou žádné další speciální předpisy, stejně jako požadavky stavebně technické. Existují bezpochyby požadavky na vybavení uvnitř školek, to bezpochyby ano, nicméně rozhodně ne významného investičního charakteru.
Důležité, co chci říci, je, že v předškolním vzdělávání, respektujeme demografický vývoj. Proto tam je postupný náběh, proto také počítáme s tím, že počty dětí v jednotlivých třídách v mateřských školách se chválabohu budou snižovat, protože stávající situace, kdy na jednu paní učitelku je 30 dětí, je zcela nepřijatelná, a upřímně pochybuji o tom v rámci předškolního vzdělávání, že ve všech případech a zcela je naplňován rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, protože jednoduše, vážené senátorky a vážení senátoři, je to nad lidské síly. Věřím tedy, že předkládáme kompromisní vyvážený návrh, který zohledňuje politickou rozpravu i věcnou rozpravu z předchozího legislativního procesu a maximálně se snaží vyhovět jednotlivým rodičovským skupinám, protože rodiče mají samozřejmě různé názory na předškolní vzdělávání.
Chci také říci, a vím, že to je poprvé a vím, že i když je to dobrá zpráva, že ne všichni jí věří, ale opravdu osm měsíců intenzivně komunikuji se zástupce měst a obcí, nespoléhám se jenom na školskou matriku, mám jak ze Svazu měst a obcí, tak ze Sdružení místních samospráv jejich podrobné rozbory, co to pro ně znamená uvnitř jednotlivých okresů, protože školská matrika jde pouze do úrovně okresů. A z tohoto důvodu, a jenom z tohoto důvodu, jako bezpečnostní pojistku vyjednávám koordinaci a vyjednala jsem koordinaci národních investičních programů a evropských peněz. Výsledkem je, že do roku 2020 bude plynout do posílení investic pro mateřské, ale i základní školy 13 mld. Kč. Podotýkám, že tato částka bude pravděpodobně ještě vyšší, protože vláda při projednávání materiálu, který jsem předložila v pondělí pro jednání vlády, avizovala podporu navýšení národních peněz ze zdrojů ministerstva školství a ministerstva financí.
Druhou velkou oblastí, kterou obsahuje novela školského zákona, je oblast, která má ambici se pokusit zkvalitnit vzdělávání na našich středních školách a gymnáziích. Musím říci, že rozprava v jednotlivých výborech samozřejmě ukázala, že je to sice krok správným směrem, nicméně nemůže být jediný a že nás ještě mnoho kroků čeká. Nicméně se domnívám, že centrálně zadávané přijímací zkoušky, které reagují na negativní praxi pilotního ověřování centrálně zadávaných přijímacích zkoušek, kdy ty školy, které se už do této pilotáže nezapojily, a žel bohu, byly to velmi často školy soukromé, nabíraly na gymnázia v únoru, v březnu uchazeče s velmi, velmi špatným prospěchem, aniž by měly na srdci kvalitu vzdělávání takto přijatých studentů. Jsem proto ráda, pokud podpoříte tuto změnu, že od příštího jara to bude tak, že budou férové podmínky pro všechny, všechny střední školy a gymnázia, podotýkám, včetně víceletých ve fázi, kdy se překlápí do sekundárního vzdělávání, podstoupí centrálně zadávané přijímací zkoušky formou ověření českého jazyka a literatury a matematiky. Přijde nám totiž fér, aby studenti znali dopředu podmínky, za kterých budou ukončovat své studium. A protože tomu tak v minulosti nebylo, posunul se náběh povinné části matematiky ve společné části maturitní zkoušky na rok 2020. Jsou to přesně čtyři roky poté, co poprvé vstoupí studenti do středního vzdělávání prostřednictvím centrálních přijímacích zkoušek.
Centrální přijímací zkoušky byly Poslaneckou sněmovnou změněny, jejich váha na 60 %, nicméně pořád zůstává 40 %, které ředitel může podle své úvahy, podle svého programu, podle svých preferencí, podle toho, jak chce mířit vzdělávání na střední škole využít, aby v přijímacích řízeních opravdu respektoval to, jak si představuje kvalitní vzdělávání na své střední škole. Stejně tak, byť je to měkké opatření, máme určité pravidlo, které je nové a ředitelé škol budou povinni zveřejnit vůči všem studentům, rodičům, ale také ministerstvu školství nebo české školní inspekci posledního přijatého na dané škole, samozřejmě anonymně, z hlediska toho, jaké váhy úspěšnosti v centrálně zadávané přijímací zkoušce dosáhl.
Je to sice měkké opatření, ale na druhé straně nám to ukáže a budeme mít data, která nás přesvědčí o tom, jestli některé školy náhodou nepřijímají zcela systematicky a dlouhodobě, a bezpochyby to bude zajímat jejich zřizovatele, děti, které dosáhnou třeba desetiprocentní úspěšnosti.
Ale je jasné, že v případě středních škol a gymnázií nás čeká velká debata o oborové síti. Mám za úkol od předsedy vlády toto zvládnout do konce roku z hlediska materiálu, jak postupovat. A změny financování regionálního školství, které se týkají i středních škol, jsem již vládě v minulých dvou týdnech předložila.
Tvrdím tedy, že postupujeme jako stávající vedení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zcela systematicky a snažíme se o to, co bylo nemožné v předchozích deseti či dvaceti letech, opravdu začít budovat systém ve školství.
Třetí záležitostí, které se chci věnovat, jsou změny přijaté v Poslanecké sněmovně – lesní školky a individuální vzdělávání na druhém stupni.
U lesních školek jsem připustila, aby lesní školky v budoucnu mohly vstupovat do školského rejstříku. Domnívám se, že je to správně, a myslím si, že se tak mělo stát už dávno. Lesní školky totiž nikdy, a to je podstata vzdělávání, nezpochybňovaly obsah vzdělávání, i to, že ony za něj musí odpovídat, musí ho garantovat a jsou připraveny strpět kontrolu ze strany inspekčních orgánů. A to je pro mne podstatné. Není pro mne podstatné, jestli mají budovu nebo ne.
Pokud jde o individuální vzdělávání na druhém stupni, přiznám se, že mě poslanci a poslankyně nepotěšili, protože odhlasovali individuální vzdělávání na druhém stupni. Ale musím říci, pokud mohu na závěr svou řeč odlehčit, měli z toho napříč politickým spektrem upřímnou radost a zatleskali si.
Doufám, že i nějak podobně dopadne, ne tedy v individuálním vzdělávání na druhém stupni, ale třeba v jiných oblastech, projednání novely školského zákona nyní v Senátu. Děkuji vám za pozornost a těším se na rozpravu, která bude bezpochyby, tak jak je to vždycky zvykem v Senátu, podnětná.