Podle TV NOVA jsem si nechal proplatit 380 tisíc korun za studium na SOUKROMÉ vysoké škole. V reportáži zaznělo, že mohlo jít o nehospodárné vynaložení veřejných prostředků. Já dodávám: „Pokud ano, tak nikoliv mým pochybením“.

Zaměstnavatelé mohou se zaměstnanci, u nichž předpokládají potenciál profesního růstu, uzavřít tzv. kvalifikační dohody podle § 234 zákoníku práce. Je zcela v souladu se zákonem, když zaměstnavatel uhradí náklady na studium, problematické by ale mohlo být, pokud by byly hrazeny nadprůměrně vysoké náklady nějaké soukromé škole.

TV NOVA ale uvedla nepravdivou informaci. Manažerské studium na řízení veřejného sektoru neprobíhalo na soukromé škole, ale na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Za standardních cenových podmínek, které měly desítky dalších manažerů. Studium platila Česká národní banka (ČNB) za stejných podmínek jako jiným zaměstnancům.

Podobně je běžné (když 2 zaměstnavatelé souhlasí s tím, aby manažer, který kvalifikaci získal, přestoupil na novou pozici), že úhradu nákladů na získání kvalifikace provede nový zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec kvalifikaci využije. A zde je třeba upozornit, že TV NOVA neuvedla, kdo za ČNB a Státní fond životního prostředí (SFŽP) v dané věci jednal.

Takže doplnění: za ČNB podepisoval souhlas ředitel sekce lidských zdrojů a za SFŽP podepsal smlouvu tehdejší ekonomický náměstek. Nikoliv Michálek, jak by divák ze slov „nechal si proplatit“, mohl vyrozumět. Smlouvu v posledních 3,5 letech již kontrolovala řada osob a nikdo neshledal porušení zákona při jejím podpisu.

To ale neznamená, že vynaložené prostředky byly ze strany SFŽP hospodárně využity. Při nákladech v této výši je běžné, že zaměstnavatel manažera využívá alespoň 2 roky. A když zaměstnavatel v jednom roce 6 měsíců kvalifikace zaměstnance nevyužívá, zaměstnanec není povinen podle § 235 zákoníku práce zaměstnavateli částku na studium uhradit.

Záleží-li tedy TV NOVA na tom, aby se spořily veřejné prostředky, měla by se ptát, proč SFŽP nevyužíval zhruba 6 měsíců po mém odvolání z funkce v roce 2010 mou kvalifikaci? Podotýkám, že díky nedostatkům ve finančním řízení, které shledal Nejvyšší kontrolní úřad při kontrolní akci č. 10/31, přišel SFŽP o částku skoro 10-ti násobně vyšší!

Později se dokonce ukázalo, že SFŽP přišel v první polovině roku 2011, kdy jsem byl „odstaven“ od finančního řízení, o částku cca 35 miliónů korun. V případě zájmu poskytnu kopii dopisu, v němž jsem 20.9.2011 upozorňoval tehdejšího ministra Chalupu na ztráty související s nevyužíváním kvalifikace k finančnímu řízení na SFŽP.

Rozumím panu ministrovi Brabcovi, že v současné době by nebyl ochoten za manažerské studium uhradit náklady 380 tisíc korun. V roce 2010 byl na trhu práce v ČR ale jen jeden manažer, který kvalifikaci MPA s vyznamenáním získal a měl současně zkušenost s transformacemi fondů (SFŽP měl být transformován na Zelenou banku).

Uvidíme, zda se bude TV NOVA zajímat, proč tehdejší pověřená ředitelka SFŽP mou kvalifikaci nevyužila a zda po ní bude někdo požadovat náhradu nákladů, prokáže-li se, že je SFŽP nevyužil hospodárně. Uvidíme, zda tam, kde NKÚ prokázal nehospodárné nakládání s finančními prostředky, bude částka 3,6 miliónů vymáhána po odpovědných osobách.

A uvidíme, zda se bude pan ministr Brabec zajímat o to, kdo nese odpovědnost za to, že se úrokové výnosy SFŽP v roce 2011 propadly o téměř 90 miliónů korun, aniž by tehdy došlo k významnému poklesu vkladů SFŽP nebo úrokových sazeb. Jen si nejsem jistý, podle jakého paragrafu bude případně vymáhat škodu, neboť veřejní činitelé nemají takovou právní odpovědnost za vznik škody jako např. členové představenstva akciových společností.

A tím se dostávám k souvislosti, která je možná čistě náhodná. ALE … V den, kdy byla vysílána předmětná reportáž, jsem se dopoledne účastnil jednání v Poslanecké sněmovně, kde se mj. diskutovalo o tom, zda má Česká republika dobře nastavený systém povinností a odpovědností veřejných činitelů, kteří nakládají s prostředky z fondů EU. Zástupce české strany přesvědčoval zástupce Evropského parlamentu, že ano. Já si dovolil tvrdit opak.

Dnes již není potřeba, aby ze mě někdo dělal nevěrohodného svědka v soudních řízeních, protože se již žádných neúčastním. Účastním se ale diskusí nad potřebnými změnami v legislativě. A někomu může vadit, když na nedostatky legislativy člověk upozorňuje.

Doufám, že až zase někdo přijde do TV NOVA se „zásadním odhalením“, budou se reportéři více zamýšlet nad tím, kde může být opravdový problém se zneužitím veřejných prostředků a kde nikoliv. Když chtěl exministr Drobil, abych zničil nahrávky a dodával: „já potřebuji náměstka, který mi udělá projekt za miliardu“, tak to byla věta hodná pozornosti.

Pokud by reportéři zkoumali, co v prostředí veřejné správy může znamenat tvrzení typu: „nechám Ti udělat projekt za miliardu“, zjistili by, že se takto může naznačovat možnost „výdělku“ i přes 100 000 000 korun (slovy sto miliónů korun). Pouze blázen by ale takový úplatek smluvně „legalizoval“.

A ještě větší bláznovství je předpokládat, že osoba, která nepřistoupí na nabídky tohoto typu, se nechá „uplatit“ částkou 380 tisíc korun! A to ještě tak, že se pod smlouvu sama podepíše. Doufejme, že v případě další „senzace“, vezme aspoň někdo v TV NOVA rozum do hrsti.

A poznámka závěrem: Jako senátor jsem se rozhodl využívat pouze kancelář v budově Senátu, přestože mám ze zákona nárok proplácet si náklady na provoz další kanceláře v Praze. Jen v minulém roce jsem z veřejných prostředků uspořil přes 380 tisíc korun. Tak jsem zvědavý, kdy o tom některý z reportérů TV NOVA přijde natočit reportáž.