„Letos bychom chtěli dotáhnout do konce strategické nákupy. Jedná se o bojová vozidla pěchoty, radary, vrtulníky, vozidla Titus, ruční zbraně a další. Nebude to samozřejmě jednoduché, ale nemůžeme od těchto cílů ustupovat, případně je posouvat v čase. Budu jednoznačně trvat na dodržování termínů a stanovených harmonogramů, na transparentnosti a na co největším zapojení českého obranného průmyslu,“ řekl při této příležitosti ministr obrany Lubomír Metnar.

Dodal přitom, že za uplynulý půl rok předložil na vládě zakázky za 70 miliard korun, což je osmkrát větší finanční objem než ve stejném období v roce 2017. Zároveň resort obrany uzavřel klíčové smlouvy za 10 miliard korun, mj. na chemická lehká obrněná vozidla, protiletadlové raketové komplety nebo letecký výcvik. Ministr zároveň ujistil novináře, že do investic, tedy rozvoje schopností armády, bude v letech 2019 až 2021 směřovat nejméně 61 miliard korun.

Kybernetická obrana

Ministr dále informoval, že tento týden odeslal do mezirezortního připomínkového řízení upravenou verzi novely zákona o Vojenském zpravodajství, která se týká kybernetické obrany.

„V době, kdy stát a společnost je závislá na počítačích a počítačových sítích, musíme chránit nemocnice, jaderné elektrárny, bankovní systémy a další klíčovou infrastrukturu před napadením. Navrhovaný zákon umožní, aby Česká republika byla schopná efektivně získávat poznatky a detekovat, že dochází ke kybernetickým útokům. Určit odkud tyto útoky přicházejí a provádět aktivní obranu,“ dodal ministr Metnar.

Od výstroje po vyprošťovací vozidla

K armádním nákupům armádní generál Aleš Opata doplnil, že část akvizic okamžitého dopadu byla realizována již v loňském a počátkem letošního roku. Jedná se o novu výstroj, balistickou ochranu, výzbroj a techniku. Speciální a výsadkové jednotky získaly mimo jiné 1 500 kusů nových výsadkových přileb. V současné době probíhají vojskové zkoušky nových přileb pro vševojskovou armádu. Těch by mělo být celkově dodáno 30 tisíc kusů. V nejbližších dnech armáda převezme zbývající čtyři kusy vyprošťovacích vozidel pro Pandury. Jako novou prioritu zmínil náhradu již zastaralých vozů UAZ novými terénními vozidly.

Úspěšný nábor a mise v Pobaltí

Pokud se týče toho, co se povedlo v loňském roce, generál Opata jmenoval především zapojení do mise eFP v Litvě a Estonsku a úspěšný nábor. K počátku února letošního roku mají Ozbrojené síly ČR 25 074 vojáků. Úspěšný byl i nábor Aktivní zálohy. Ke stejnému dni má AZ 2 885 záložníků, což je vyšší početní stav, než byl plánován pro konec roku 2020.

„Naše nasazení v Pobaltí svým charakterem podtrhuje základní principy NATO týkající se kolektivní obrany. Vyšli jsme vstříc koaličním spojencům, kteří nás společně s našimi partnery požádali o pomoc. Díváme se na to tak, že dnes pomůžeme jim a zítra můžeme potřebovat pomoc my. Z našeho pohledu je nasazení našich jednotek na Baltu velice úspěšné, je to unikátní záležitost. Můžeme se tak v mezinárodním prostředí připravovat na standardní konvenční konflikt. Jsme přesvědčeni, že lepší podmínky, než v pobaltských státech, bychom nikde jinde nezískali,“ zdůraznil generál Opata k zapojení české armády v misi eFP.

Nový systém velení a řízení

Generál Opata informoval média také o organizačních změnách v armádě. V prvé řadě představil svůj nový tým, konkrétně prvního zástupce NGŠ generálmajora Jaromíra Zůnu a zástupce NGŠ – inspektora Armády ČR brigádního generála Milana Schulce.

Počátkem letošního roku již začalo v Brně pracovat organizační jádro nového Velitelství kybernetických sil a informačních operací. Od července se začnou utvářet také Velitelství pro teritoria (v Táboře), praporu Host Nation Support (v Rakovníku) a výsadkového pluku (v Chrudimi). Ve Staré Boleslavi vznikne akviziční pracoviště Generálního štábu. Jeho činnost by měla ulehčit Sekci vyzbrojování a akvizic MO, která se tak bude moci více zaměřit na strategické projekty.

Do konce letošního roku přejde armáda na nový systém velení a řízení, který bude mít tři úrovně: strategickou, operační a taktickou. „V těchto dnech rovněž finišuje aktualizace Koncepce výstavby AČR 2030,“ dodal na závěr generál Opata.