Předtím jsem nestihl ještě zareagovat na kolegu Aleše Juchelku. On má pravdu v tom, když říká, že nejsem právník. Nikdy jsem se za právníka nevydával. Na druhou stranu jsem pět let členem ústavně-právního výboru a snažím se být učenlivým poslancem, učenlivým žákem. Mimo jiné také pocházím z právnické rodiny, kde jsou i ti, kteří se věnovali právu i na té nejvyšší ústavní úrovni, tak samozřejmě ty věci konzultuji. Tak to jenom tady na vysvětlenou.
Poprosil bych potom vaším prostřednictvím, paní předsedkyně - paní předsedkyně Schillerová moc dobře ví, že jsem předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL, a když zde vystupuji, tak zde nevystupuji za vládu, ale vystupuji se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL. Myslím, že to je jednoduché. Vy to víte, já to vím, že to víte. Tak prosím tady nepodsouvejte veřejnosti a poslancům něco jiného.
Stejně tak prosím pana kolegu Brabce, abychom udrželi opravdu diskusi v nějaké rovině politické kultury. To, kdo se za co má stydět nebo kdo se za co stydí, prosím nechte na tom konkrétním poslanci. Myslím, že by to tak bylo dobře.
A pokud jde o ty argumenty, které jsou tady podsouvány paní předsedkyni Pekarové Adamové a dalším, nebo mně, nebo panu ministru Jurečkovi, myslím, že to tady zaznělo. Všechny důvody toho, proč stav legislativní nouze - který mimochodem teď už je, ano, to je dané zákonem, stačí si přečíst jednací řád - tak tady byly vyřčeny. Ale bohužel tady platí to okřídlené: je to marné, je to marné, je to marné.
Děkuji.