No, tak právě proto ten zákon přijímáme, abychom dokázali regulovat a mít pod kontrolou dostupnost psychomodulačních látek. Možná, že tu debatu, velmi bouřlivou, kterou jsme vedli ve veřejném prostoru nakonec i tady před několika měsíci, kdy se řešilo zařazení látek HHC na seznam zakázaných návykových látek, tak si všichni pamatujeme. To má samozřejmě nějaké konsekvence zařazování těchto a podobných látek na seznamy, a my právě touto novelou zákona o návykových látkách vytváříme tady to prostředí, které považuji za smysluplné. Prostě budeme tyto věci mít pod kontrolou a budeme mít přístup zvláště té mladé generace k těmto látkám, takzvaným psychomodulačním, regulovaný. To je ta cesta, která má být, a my se tím vyvarujeme té debatě o tom, jestli za 14 dní se nám tady na trhu objeví nějaká jiná látka a tak dále. A bude, logicky, tím pádem dostupná bez ohledu na věk daného konzumenta nebo spotřebitele. Tak to je jedna věc.
Ale já teď se s dovolením a předpokládám, že možná na to budou reagovat i další kolegové přihlášení do rozpravy, jsou to lékaři, já tomu rozumím... Ta debata ohledně potravinářské inspekce versus, nebo respektive, krajských hygienických stanic. Samozřejmě v okamžiku, kdy zavádíte nějakou regulaci, to platí obecně, tak, aby dávala smysl, tak musí být někým kontrolována. Ta debata velmi dlouho se vedla i právě u tohoto zákona, myslím, že i na zdravotnickém výboru tady ve Sněmovně, kdo by měl být tím kontrolním orgánem - Ministerstvo zdravotnictví, potažmo krajské hygienické stanice, se tomu velmi bouřlivě bránily a já jako ministr zemědělství po dohodě s vedením Státní zemědělské potravinářské inspekce jsme nakonec po několika měsících vyšli vstříc v tom, že tedy, jakkoliv to úplně smysl nedává, takže tyto látky, které nejsou ve standardu potravin, tak dodržování tohoto zákona, tu míru regulace, budeme naplňovat v rámci povinností kontrolních kroků a kontrolních činností zemědělské a potravinářské inspekce.
Současně jsme ale říkali, pokud řešíme rozsah agendy, pojďme konečně uzavřít tu debatu, která se zde vede od roku 2015, a to je otázka sjednocení, zdůrazňuji sjednocení dozoru nad potravinovým právem nebo kontrolu v plném rozsahu potravinového práva, která tady bohužel je v tuto chvíli dvojkolejná, protože spadá jak pod krajské hygienické stanice, pod rezortem Ministerstva zdravotnictví, tak pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která spadá gesčně pod Ministerstvo zemědělství. Dodržování kvality a bezpečnosti potravin máme na starost na našem resortu.
Od roku 2015 SZPI provádí kontrolní činnost a dozor právě v provozovnách otevřeného stravování, to jsou tedy restaurace, kavárny, bary, občerstvení. To, co je veřejné. Prosím pěkně, zdůrazňuji, pro všechny přítomné - netýká se to ani školních jídelen, netýká se to ani stravování v zařízeních sociálních, v domovech pro seniory, netýká se to nemocničního stravování... Znovu zdůrazňuji, je to otevřené stravování dostupné široké veřejnosti - bary, občerstvení, restaurace a podobně. Ten dozor takto SZPI provádí, je to 30 000 provozoven, už od roku 2015 čili, není to něco, co by přišlo nově na krajskou hygienickou stanici tak, jak tady možná zaznívalo ze strany paní poslankyně Pastuchové. My osm let tento dozor vykonáváme, paralelně s tím ho nějak vykonávají krajské hygienické stanice a ten stav je takový, že tady máme dvě rozhodovací praxe, rozdílný přístup k rozsahu kontrolovaných požadavků i k výši ukládaných pokut.
Pokud chceme zjednodušit situaci pro ty provozovatele toho otevřeného stravování, no tak pak tohleto musím odstranit. Je to dlouhodobý problém, kdy vám na jednu a tu samou činnost přijde jednou kontrola z hygieny, podruhé kontrola z potravinářské inspekce. Mají jiné metodiky, ba co víc, máme 14 hygienických stanic. Já věřím, že mně to kolegové tady ve Sněmovně, lékaři, potvrdí. A těch 14 hygienických stanic má 14 různých metodik, takže ty kontroly probíhají různě v Olomouckém kraji, v Pardubickém kraji, ve Zlínském kraji. Špatně, špatně!
Čili dlouhodobě vedeme debatu, to není až teď tato situace, my jsme pouze řekli, pokud je to tady otevřené, pojďme konečně tu debatu uzavřít, protože vždycky se tomu mnozí tady bránili. A já tomu vlastně rozumím, protože je to nějaká úprava kompetencí naprosto jednoznačně, ale je to pozitivní věc - sjednocujeme metodicky, kontrolně. Bude ta věc pod jednou hlavou, pod jednou střechou. V tomhle tom případě tedy pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Znovu zdůrazňuji, bude se to týkat pouze otevřeného stravování, zhruba 30 000 provozoven. To uzavřené stravování, čili nemocnice, domovy pro seniory, školy, to je asi cca 15 000 provozoven, a to zůstává v kompetenci krajských hygienických stanic, tak jako doposud. Na tom se skutečně nic nemění.
Co je potřeba také zdůraznit, i u otevřeného stravování zůstávají kompetence k epidemiologickému šetření v těch potravinářských podnicích v kompetenci krajských hygienických stanic. Čili šetření v případě epidemiologie, epidemiologické situace nebude provádět Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ale zůstává to v kompetenci krajských hygienických stanic. SZPI tam samozřejmě bude kooperovat, předávat informace, spolupracovat, to je běžné a standardní.
Například i kompetence ke kontrole pitné vody - pitné vody i v těchto provozovnách zůstávají na hygienických stanicích. Čili pitná voda, epidemiologická šetření zůstanou na hygienických stanicích, to ostatní se sjednotí, zjednoduší. Mimochodem to například znamená i to, že my jsme schopni to v rámci SZPI dělat na bázi nikoliv krajských pracovišť, ale máme vždy dva kraje dohromady, čili nemáme jich 14 ale, sedm těch poboček, těch pracovišť, vždy s působností pro dva kraje. Je to věc, která je centrálně řízená, to znamená, ta rozhodovací praxe vůči těm jednotlivým provozovnám, ta sjednocovací praxe vůči těm jednotlivým provozovnám bude jednotná, protože to máme pod jednou střechou, pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Ty procesy našeho úřadu od roku 2009 jsou certifikovány - i pro paní poslankyni Pastuchovou, vaším prostřednictvím - jsou certifikovány v režimu systému managementu jakosti ISO 9001.
Jsme na to připraveni, jsme na to vybaveni, a určitě, a to chci tady zdůraznit, prosím, nestrašme veřejnost, že zde dozor a kontrola bude neodborná, chybná nebo něco podobného. Já se tady musím jednoznačně ohradit, to jsou dehonestující slova k úředníkům Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Musím je jednoznačně odmítnout. Já bych si nikdy nedovolil, paní kolegyně, takhle hovořit o pracovnících třeba krajských hygienických stanic, nikdy.
Tak prosím, toto nepoužívejme. Tohle to beru opravdu... a já respektuji váš argument, že nemá dojít k sjednocení, že to nemáme zjednodušit, že nemá dojít k sjednocení kontrolních pravomocí nad otevřeným stravováním... Vy jste tady bohužel teď nebyla, já jsem se mnohé snažil vysvětlit. To já respektuji, ale prosím, nedehonestujme opravdu pracovníky potravinářské inspekce. To považuji za velmi nefér, protože to není pravda. Dozor provádíme v souladu s mezinárodními normami dlouhodobě, efektivně, odborně. Odborně! A hovořit tady o nějakém ohrožení veřejnosti nebo veřejného zdraví je úplný nesmysl! Úplný nesmysl!
Tak, snad jsem tady shrnul všechno. Na závěr mi dovolte říct ještě toto. Hlavním cílem té úpravy, která je součástí tedy tohoto zákona, protože chceme využít tu možnost, tu debatu, vedeme ji od roku 2015... i za vaší vlády se tady ta věc debatovala, tak konečně sjednotit. A cílem je skutečně ochrana spotřebitelů a zdraví spotřebitelů.
My odbouráme tu rozdílnou rozhodovací praxi, zároveň neustále tady mluvíme o debyrokratizaci, tak rezort zemědělství na tom pracuje i v jiných oblastech velmi intenzivně. A tohle to je další střípek do té mozaiky. Prostě když něco můžeme přece dělat jednou kontrolou, tak proč to děláme teď dvěma kontrolami. Ještě ke všemu s různými metodikami a s různým přístupem.
Bezpečnost potravin, falšování potravin, poctivost prodeje, klamání spotřebitele, kontrola hygieny, provozní, osobní, to jsou věci, které zůstanou včetně mikrobiologické kontroly nadále tak jako doposavad předmětem kontroly potravinářské inspekce. To jsou lidé, kteří tomu rozumí.
Mimochodem, pokud se podíváte na to, kdo může pracovat na hygienických stanicích, kdo na SZPI, tak je to na rovině to samé. Čili nemůžeme tady mluvit o nějakém ústupu od odbornosti nebo něco podobného, není to pravda. Čili ještě jednou zdůrazňuji, procesy zjednodušujeme směrem k provozovatelům a zároveň také k jasnému zajištění bezpečnosti a zdraví občanů této země. Děkuji.
