Já se omlouvám, vážený pane místopředsedo, pane premiére, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych rád přednesl stanovisko KDU-ČSL k tomuto protipandemickému zákonu. Na začátek mi dovolte trochu povzdech - a já vím, že tady bych plakal na špatném hrobě, protože to opravdu nesouvisí s panem ministrem Blatným, ale s jeho předchůdci - protože my jsme tady už, nepletu-li se, v květnu tento návrh zákona obdrželi. Nicméně po té opodstatněné kritice se tím zákonem Sněmovna, nikoliv z vůli opozice, ale vlastně z vůle vlády, vládní většiny, vůbec nezabývala.
Tak, jak se dynamicky a ne úplně šťastně samozřejmě vyvíjí ta pandemie COVID-19, tak se ukázalo, že skutečně tady musíme mít nějaké nástroje na řízení celé pandemické krize a že tím nástrojem z našeho pohledu nemůže být za všech okolností nouzový stav. Samozřejmě - a tady hovořím i za nás tedy - můžou nastat situace - my si je nikdo nepřejeme - že nezbude nic jiného, než že i přes ten, doufám, po dnešku definovaný pandemický stav, bude nezbytně nutné přejít k nouzovému stavu. Nikdo si to nepřejeme, ale musí tady být vytvořen ten legislativní rámec, ty mantinely, pro vládu, pro Ministerstvo zdravotnictví tak, aby účinně těmi opatřeními mohly proti pandemii bojovat tak, abychom se s ní vypořádali.
To není žádná libůstka opozice, to není žádná libůstka kohokoliv dalšího, nebo pana ministra - alespoň se tak domnívám - ale je to jasný nástroj, vytvořené legislativní mantinely, k tomu, jaká opatření, za jakých okolností a také s jakou kontrolou - to je velmi důležité - může ministr zdravotnictví, potažmo vláda, případně hygienické stanice, tak, jak bude i doplněno, jaké kroky může dělat a opatření realizovat.
Co chci zdůraznit - a tady bych chtěl vyjádřit i poděkování panu ministrovi, panu premiérovi a vládě - ukazuje se, že když se chce, tak to skutečně jde. Ta jednání nebyla úplně jednoduchá, ale já jsem rád za KDU-ČSL i za koalici Spolu, že jsme dospěli k rozumnému konsenzu. My jsme k těm jednáním, myslím, přistoupili velmi konstruktivně jako celá opozice. Mám na mysli ještě kolegy Piráty a STAN.
Předložili jsme sadu našich připomínek. Protože ten původní návrh - tady budu opět trochu kritický k panu ministrovi - protože ten původní návrh v zásadě kopíroval až na drobné změny ten návrh, který tady leží už deset měsíců. Očekával bych, že ještě předtím, než vláda ten návrh podá, tak že si dá práci s tím, aby ty oprávněné připomínky, které tady zaznívaly před rokem, před deseti měsíci - a my jsme pak opakovaně požadovali přípravu krizové legislativy - takže vypořádá. Nevypořádala.
Nicméně společnými silami ve spolupráci hlavně s těmi pěti opozičními stranami a s panem ministrem jsme dospěli k výsledku, který je z našeho pohledu správný, je odůvodnitelný, a hlavně jsou tam některé věci, které tady opakovaně z úst mých předřečníků zaznívaly nepravdivě. Nechci soudit, jestli to je z důvodu neznalosti, nebo jestli to je úmysl. To skutečně ponechám stranou.
Nicméně co je potřeba jasně říci. Ta opatření, která jsou tam přesně definovaná v § 2, tak ministr zdravotnictví musí mít jednak, lidově řečeno, následně posvěcené vládou. Zároveň - a to se tam dostalo na podnět opozice - musí tady být zajištěna parlamentní kontrola. Jinak řečeno, pokud někdo říká, vytváříme tady pandemický stav na věky věků, tak to prostě není pravda. Pandemický stav tak, jak je definován v tomto návrhu zákona, je omezen - on to tady říkal i pan ministr - tak je skutečně omezen na tu současnou situaci s nemocí COVID-19. A my všichni tak, jak tady jsme - Sněmovna jako suverén bude na základě toho pozměňovacího návrhu nadána tou pravomocí, tím oprávněním, kdykoliv svým usnesením ten pandemický stav, nebo pandemickou pohotovost, zrušit.
Zároveň je potřeba říci, že v tom původním návrhu bylo ustanovení, které je protiústavní. To znamená, že není možné nadřadit zákon Ústavě, není možné k tomu zrušení požadovat většinu všech poslanců, čili bude to ta prostá standardní většina tak, jak má být.
Takže to je jedna důležitá věc. Parlamentní kontrola, která v tomto smyslu bude zachována. Všichni jsme si toho vědomi. Dámy a pánové, pokud ten zákon schválíme, schválí ho Senát, podepíše pan prezident, začne platit, tak je jenom na nás kdy - předpokládám na základě stanoviska Ministerstva zdravotnictví, případně vlády - se budeme o ukončení pandemického stavu bavit.
Samozřejmě nemusíme v tomto smyslu ani čekat na vládu. Pokud my jako Sněmovna, jako orgán, který z hlediska Ústavy je tady kontrolním orgánem vůči vládě, tak máme možnost se kdykoliv usnést a stav ukončit. Se všemi následky, které to s sebou ponese. To znamená zrušení těch opatření, která by na základě toho zákona byla vydána, ale například i ukončení té možnosti žádat o náhradu škody.
To je další důležitá věc, která pro nás jako pro koalici Spolu byla opravdu klíčová. Proto se ta jednání protáhla až do dnešních ranních hodin. A opět jsme dospěli ke konsenzu, k řešení, na kterém jsme se my jako opozice podíleli. Vláda vyslyšela - nakonec děkuji i tomu odbornému aparátu náměstků tří ministerstev - vnitra, zdravotnictví a financí - které se podílely na tom finálním znění, kdy skutečně, na rozdíl od krizového zákona, kde ten výklad vlády je poněkud odlišný stejně tak jako od toho standardního stavu, zde bude možné poměrně jednoduchým způsobem přes - a to už budou věci nějakých dalších výkladových předpisů - žádat na Ministerstvu financí elektronicky o náhradu škody, která byla způsobena v důsledku opatření, která byla vyhlášena podle tohoto zákona, v tom § 2.
Vyjímá se z toho jedna věc, která mi přijde velmi logická. A sice do náhrad školy není možné počítat náklady na zajištění desinfekčních prostředků, ochranných pomůcek. To mi přijde velmi rozumné. Jednak tedy tady lze uplatnit odečet DPH - to je jedna věc. Druhá věc, to je přece věc, kterou musí řešit každý občan bez ohledu na to, jestli je živnostník, nebo jestli to je fyzická osoba. Prostě kupujeme si respirátory, musíme si nakoupit dezinfekci. Zatím se to zpravidla nikde nerozdává. To by byla jiná debata, jiná diskuze. Ale v tomto smyslu si myslím, že toto ustanovení, které tam bylo dodáno, je zcela oprávněné a my s ním nemáme problém.
Zároveň je tady vytvořen ten důležitý mechanismus v případě, že by stát, v tomto případě Ministerstvo financí, odmítlo tu škodu uhradit, tak je možné samozřejmě se obrátit na soud - na koho jiného - a soud rozhodne, jestli stát má či nemá v tomto smyslu konat. Tak to je další důležitá věc.
Ještě bych zmínil třetí a to je informační povinnost. Pokud tady někdo se obává, že tady nebudeme informováni o těch krocích, které vláda koná, ministr zdravotnictví, tak ten zákon mu ukládá to, že nás jako Sněmovnu, vládu, musí informovat o těch jednotlivých opatřeních. Ba co víc, musí informovat o tom, jaký ta opatření mají dopad. Jestli jsou účinná, nebo nejsou účinná, jestli případně některé opatření by potom nemělo být zrušeno nebo nahrazeno jiným opatřením.
To byla a je oprávněná výtka k dosavadnímu postupu vlády, že ta opatření nejsou zdůvodňována. To je i výtka soudu. Když se podíváte na některé rozsudky Městského soudu v Praze, tak to byl jeden z argumentů velmi zásadních. Vláda, ministerstvo, si nedává tu práci s odůvodňováním těch opatření a to přijetím pandemického zákona končí. Protože budeme-li se pohybovat ve stavu pandemické pohotovosti, tak ze zákona má pan ministr povinnost ta jednotlivá opatření jasně zdůvodňovat. Je to tam popsané. Teď vám z hlavy neřeknu ten paragraf, ale ten zákon není dlouhý. Každý se do toho může podívat.
Dámy a pánové, tolik za poslanecký klub KDU-ČSL. Já nechci hovořit déle, protože považujeme tento zákon za důležitý a byli bychom rádi, kdybychom rychle dospěli k tomu konsenzu a schválení i pro ty následující další kroky. Ještě jednou děkuji za tu spolupráci, díky které jsme dospěli k tomuto výsledku a věřím, že ten pandemický stav, který umožní bojovat účinně - to chci zdůraznit - bojovat účinně s pandemií bez toho, že bychom museli tady působit v režimu nouzového stavu, tak skutečně včas schválíme.
Dovolím si na závěr ještě podnět, který nesměřuje ani tak k panu ministru zdravotnictví, jako k vládě a k panu ministrovi vnitra. To, co já považuji za klíčové, je také velmi intenzivní, dospět k nějakému finálnímu výsledku a konsenzu nad krizovou legislativou, rozumějte nad ústavním zákonem o bezpečnosti státu a nad krizovým zákonem, protože nikdo nemůže vyloučit, že nezbude vládě v příštích dnech a týdnech nic jiného než hledat ještě další nástroje nad rámec pandemického stavu a v tom případě bychom na to měli být připraveni. Já tedy opakuji něco, co jsem říkal posledních deset, jedenáct měsíců, ale budu rád, když to i na tento mikrofon zazní.
Tolik tedy stanovisko klubu KDU-ČSL. Děkuji.
