Vážený pane ministře, vy jste už začal odpovídat na moji interpelaci. Ta se týká návrhu projektu ideální škola, který by měl být obecným modelem pro krajem zohledňujícím demografii a regionální odlišnosti. Podle tohoto modelu by školy měly mít určen ideální počet žáků, učitelů, nepedagogických pracovníků a tříd. Kraje by se jím řídily při rozhodování o budoucnosti té které školy, jejímž jsou zřizovatelem. A v tom právě vidím jistý problém.
Optimalizace, přesněji řečeno rušení a slučování škol se bude týkat škol zřizovaných kraji, tedy škol veřejných, které ubudou, zatímco soukromé zůstanou. Vím, že mnohé střední školy jsou naplnění ze 60 % a na tuto situaci je třeba reagovat. Ale musí to být po důkladné analýze demografické, ekonomické a sociální a na základě dlouhodobé koncepce.
Proto se ptám, v jakém stadiu takové analýzy jsou. Dále jak bude zaručeno, aby nezanikly celostátně ojedinělé obory, byť v tuto chvíli s nízkým počtem žáků, přičemž reflektuji tu diskusi s hejtmany. A konečně zda se zabýváte tím, kolik pedagogických a nepedagogických pracovníků školství se to bude týkat, a co bude s učiteli, kteří přijdou o místo, zvlášť v oblasti s vysokou nezaměstnaností.
Vážený pane ministře, mám obavy, vážené obavy, aby opět nezvítězily ekonomické zájmy, případně snahy získat pozemky či budovy nad výchovou a vzděláváním, nad jejich kvalitou a dostupností, tak jak tomu bylo v uplynulých dvaceti letech, viz rušení jeslí, rušení mateřských škol, učňovských oborů, jejichž kapacity dnes citelně chybí. Děkuji za odpověď.
Odpověď ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš
Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové. Ano, souhlasím, že není možné vystřihnout koncept ideální školy, ideální sítě v kraji, aniž by na to navazovala koncepce.
Nejdříve z ministerstva odešel dlouhodobý záměr pro regionální školství, které v tuto chvíli je ve vnějším připomínkovém řízení, a přichází tak spousta připomínek z krajů, z měst a obcí, takže ten materiál byl, kde se nastavily základní parametry, kde se řeklo, že ministerstvo vidí výhledově tolik procent gymnázií, tolik procent středních odborných škol, tolik procent učňovských škol apod. Takže ten rámec jsme nastavili a poslali jsme do vnějšího připomínkového řízení.
A zhruba měsíc poté jsme s Vysokou školou ekonomickou připravili teoretický model. Teoretický, ale vycházející z reálných čísel v tom kraji. Každý kraj od nás dostal obecné parametry a pak konkrétní parametry toho kraje i s předpokládaným demografickým vývojem.
Tady pro zajímavost je potřeba říct, že samozřejmě nejlépe je na tom Praha a střední Čechy. Nejhůře je na tom Moravskoslezský, Karlovarský kraj, jestli se nemýlím. Takže každý kraj tam má tu svou křivku a doporučenou optimalizaci.
Tento materiál dostali hejtmani a řekli jsme si, že si dáme zhruba čas do poloviny ledna, kdy oni pro mě, praktici, protože toto je stále pořád teoretický materiál, který by měl odpovídat tomu dlouhodobému záměru, oni praktici si na to sednou se svými odborníky a budou už konkrétně hovořit o těch školách. Zde já bych chtěl být tím garantem, aby tam nedocházelo k těm jevům, co vy říkáte, a propojovat to s tím dlouhodobým záměrem. A já věřím, že s většinou hejtmanů - já bych byl rád, že se všemi - se shodneme po nějaké míře vyjednávání a nejpozději do poloviny března se shodneme na optimalizaci každého konkrétního kraje.
Pak musí kraj na sebe vzít tu odpovědnost a musí tu optimalizaci schválit zastupitelstvem. Zde já před touto Sněmovnou říkám, že pokud takový postup bude, tak v tom zastupitelstvu vedle každého hejtmana bude vždy stát ministr školství, který ocení toho hejtmana. Řekne, že hejtman přispívá ke kvalitě českého školství a tento hejtman za tu odvahu bude mít ode mne podporu. A já budu spoluautorem této redukce.
Co se týče těch mateřských škol, těch pozemků, ta optimalizace - a bavili jsme se s hejtmany - nesmí kopírovat problémy mateřských školek, jinými slovy optimalizovat na sto procent naplněnost dneska, protože přece jenom ta malinká demografická vlna doputuje zhruba za deset let na střední školy a my si tam tu rezervu musíme ponechat, abychom pak neměli problémy jako s mateřskými školkami. Tam to bylo nekoncepční. Něco se seškrtalo na sto procent a pak nám mateřské školky chyběly.
Co se týče soukromých škol, ano, je to velký problém. Hodlám řešit i naplněnost, kvalitu soukromých škol. Já jsem dal opakovaně závazek hejtmanům, že pokud oni půjdou spolu se mnou do redukce, tak já bez jejich souhlasu v jejich krajích nezřídím žádnou školu. Kdybych to udělal, tak by to bylo velmi paradoxní řešení. Řežeme státní a krajské školy, veřejné školy a schvalujeme soukromé školy. Mohu tady říct, že jsem dal souhlas ke zřízení jedné školy. Bylo to na žádost hejtmana Moravskoslezského kraje, kde jsem povolil pobočku KVORKU. Kdybych neměl tento souhlas, tak bych to neudělal.
V současnosti se trošičku peru ještě se Středočeským krajem, kde je žádost o zřízení gymnázia v Hostivicích. A tam s panem hejtmanem řešíme nějaké drobné nesrovnalosti, co tam byly. Ale tam opět překvapivě i pan hejtman chce tuto školu v Hostivicích.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji za odpověď, nicméně ještě dvě poznámky k tomu, co bylo řečeno, co se týká soukromých škol. Já vím, že vy jste dal, pane ministře, ten příslib, že nepovolíte žádnou novou soukromou školu. Nicméně tady je problém těch stávajících soukromých škol, protože redukovat se budou veřejné školy, kdežto těch soukromých se to netýká. To je jedna poznámka.
A druhá poznámka. Já mám obavy z jedné věci - aby tím, že se to bude přenášet na kraje, tak aby nedošlo k tomu, že se to rozkouskuje, takříkajíc. Podle mého názoru na vzdělání musí zodpovídat stát a mám obavy, aby nedošlo ke zrušení takové školy, která třeba v rámci jednoho kraje naplněna nebude, ale která přesahuje ty hranice kraje, a zároveň - jak už jsem říkala - může být ojedinělá svým oborem právě pro Českou republiku.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš
Přesně tohle jsme řešili. Řešili jsme tam, kde spolu sousedí kraje, že je potřeba spolupráce, tak abychom ošetřili tohle, že tam žáci dojíždějí, a neřešili jsme bezhlavě jeden kraj vedle druhého. Druhým garantem by měl být ten dlouhodobý záměr, protože ta konkrétní celková čísla garantuji já a musím je v těch krajích naskládat. Takže tam to řešíme.
Soukromé školy - tak je tam jistý také nástroj státní podpory ve výši šedesáti, devadesáti procent podpory, a to už je velký rozdíl.
