Chudoba, nezaměstnanost, neofašismus, kapitalismus, falzifikace dějin, ale také hloupé výroky a aktivity nezodpovědných politiků s přispěním některých sdělovacích prostředků, to vše eskaluje napětí ve světě. V době, kdy si připomínáme 70. výročí ukončení nejstrašnější války v dějinách lidstva, která stála 60 milionů lidských životů, 70 tisíc měst a vesnic smetených z povrchu zemského, zabíjení, popravy, zatýkání, mučení, koncentrační tábory, lidské zoufalství...
Pocta patří všem vojákům, kteří padli za to, abychom i my Češi mohli žít: 144 tisícům Rudoarmějců, tisícovkám Rumunů, Bulharů, Poláků nebo Francouzů i takřka dvěma stovkám Američanů. Po celé planetě, po celé naší vlasti jsou rozesety hroby jako němí svědci 2. světové války. Největší oběti přinesl Sovětský svaz. 27 milionů sovětských občanů položilo svůj život, 144 tisíc při osvobozování Československa, 500 Rudoarmějců při osvobozování Prahy.
Padli v posledních dnech a hodinách války, daleko od svých, daleko od domova. 9. května 1945 nám Rudá armáda na tancích obsypaných šeříky přivezla mír. Ten den zůstane navždy zapsán v našich srdcích a paměti. Je tomu 70 let, kdy se v prvních květnových dnech v pětačtyřicátém rozhořelo v 37 městech a 240 obcích naší vlasti povstání. 5. května se k venkovu přidala Praha. Bylo 23 hodin 3 minuty, když pražský rozhlas vysílal první výzvu ke stavbě barikád. Za jedinou noc postavili Pražané v ulicích města 1600 barikád.
Před 70 lety jsme stáli na pokraji záhuby. Nebýt Rudé armády, neslavili bychom spolu s miliony pokrokových lidí na celém světě ani První máj, ani nic jiného. Za jejich hrdinství, za jejich životy, za svobodu, kterou zaplatili odvahou a krví, jim paří náš dík. Letos proto vojákům Rudé armády patřila i prvomájová hudební produkce Křižíkovy fontány.
V následujících dnech položíme květiny k památníkům osvoboditelů na mnoha místech nejen v Praze. 9. května si připomeneme den osvobození na čestném pohřebišti na pražských Olšanech, kde v 11 hodin vystoupí předseda strany Vojtěch Filip. Předtím, v 9.30 hodin, se shromáždíme na bývalém místě tanku Rudé armády na pražském Smíchově.
Letošní Svátek práce už skončil. U konce však není zápas o to, aby se lidé měli lépe. Aby měli práci, sociální jistoty a důstojný život, život v míru.