Co je podle vás příčinou tohoto trendu?
Tyto výsledky jasně ukazují, že dlouhodobě klesá úroveň vzdělání v ČR. Čeští žáci dosáhli v čtenářské gramotnosti podprůměrných výsledků, v matematické a přírodovědné gramotnosti průměrných výsledků a v matematické oblasti jsme se od roku 2003 zhoršili vůbec nejvíc ze všech zemí. Takže jde skutečně o alarmující stav a je zřejmé, že je potřeba něco s tím dělat. Důvody tohoto stavu vidím především ve velké liberalizaci obsahu školního vzdělávání. Po zrušení jednotných osnov nastoupila řada vzdělávacích programů, které si učitelé dělali doslova na kolenou. Navíc to často dělali učitelé nekvalifikovaní a bez zkušeností. V konečném důsledku došlo k tomu, že se na každé škole učí něco jiného. Ke zhoršení určitě přispěl i vznik různých alternativních vzdělávacích programů, kdy se klade velký důraz na svobodný vývoj dítěte. Povinnosti dětí se začaly utlumovat, postupně se snižovaly nároky na žáky a studenty. K současnému stavu určitě přispěl i vznik velkého množství středních soukromých škol, kde se zaváděly různé módní obory, snižovaly se požadavky při přijímání žáků na studium, v jeho průběhu i při jeho zakončení, to znamená při maturitě. A samozřejmě se na současné situaci podepsal také způsob financování školství, který je velmi nedokonalý.
Jak by se podle vás dal tento stav řešit?
V první řadě je potřeba stanovit určitá pravidla ve školství tak, aby došlo k postupnému sjednocování učiva. Například v základním školství je v současné době dáno, co mají děti umět až na konci pátého a devátého ročníku. Může se tak stát, že žák, který mění školu mezi sedmým a osmým ročníkem, se vůbec nemusí setkat např. s fyzikou a chemií, protože se na každé škole učí v jiném ročníku. Je tedy potřeba sjednocovat učivo, dát jasné ročníkové výstupy, co musí žák na konci kterého ročníku umět. Oceňuji, že ministerstvo školství již takové ročníkové výstupy připravuje. Osobně srovnávací testy podporuji, pokládám je za důležité i z hlediska zpětné vazby pro školy a učitele, kteří by měli vědět, jak dopadají ve srovnání s ostatními školami. Na základních školách také musí být dána šance nejenom průměrným žákům, ale i žákům slabším a zároveň také talentovaným žákům. My prosazujeme jednotnou školu s vnitřní diferenciací tak, aby se mohli uplatnit všichni tito žáci.
Ministr školství Dobeš chystá v rámci optimalizace sítě středních škol redukci víceletých gymnázií. Tím by se podle něho měla také zvýšit kvalita vzdělání. Souhlasíte s tímto záměrem?
Osobně vznik víceletých gymnázií považuji za jeden z kroků, který vedl ke zhoršení kvality vzdělávání u nás. Z pátých tříd odcházejí na víceletá gymnázia největší tahouni a na druhém stupni se potom výrazně mění atmosféra ve třídách, zůstávají tam žáci s horšími výsledky a učitelé je velmi těžko motivují k systematické práci. Navíc se nesplnilo to, kvůli čemu byla původně víceletá gymnázia vytvářena, to znamená, aby to bylo pouze pro velmi malé procento nadaných žáků. Např. v Praze na víceletá gymnázia odchází celá třetina dětí ze základních škol, často s průměrnými výsledky. S myšlenkou výrazně utlumit víceletá gymnázia naprosto souhlasím.
S tím souvisí i otázka optimalizace škol, o níž ministerstvo školství rovněž uvažuje. Co o tomto záměru soudíte?
Pravdou je, že naplněnost škol je opravdu velice nízká. V některých krajích to je kolem 50 %, v průměru je naplněnost škol 64 %, což je skutečně málo. Ministerstvo školství uvedlo, že chce 20 % středních škol optimalizovat. V tomto směru pokládám za podstatné, aby stát určil obory, které je třeba zachovat a v této souvislosti se bavil s hejtmany. Je chybou, že tady neexistuje celostátní vzdělávací politika, která je rozdrobena do krajů, u základního školství a mateřských škol do obcí. Myslím si, že ministerstvo školství by mělo tyto věci kontrolovat, aby nedošlo k tomu, že se z důvodu nenaplněnosti budou rušit učňovské obory a střední odborná učiliště. Naopak my bychom měli udělat maximum pro to, aby se naplňovala učiliště, to znamená, že v optimalizaci škol je třeba postupovat velmi citlivě a individuálně.
Jak se tento proces dotkne soukromých škol?
Optimalizace škol může dosáhnout jen na veřejné školy, což vidím jako velký problém tohoto procesu. Je sice hezké, že ministr školství uvedl, že nepovolí vznik nových středních škol, mám ale velkou obavu z toho, že v rámci optimalizace zaniknou veřejné školy a na jejich místo nastoupí soukromé, protože na ty neexistují žádné páky, kromě finančních. To by si ale vyžadovalo změnu legislativy a změnu financování soukromého školství.
V poslední době se mluví také o dalším plánu ministra školství, a to je reforma předškolního vzdělávání. Ta by měla mj. umožnit nástup do školky už od dvou let věku dítěte. Souhlasíte s tímto návrhem?
Nesouhlasím. Jsem přesvědčena, že by měla být opět vytvořena síť jeslí, kde by se o tyto děti starali lidé s odpovídajícím vzděláním. Určitě se tím, že do mateřských škol budou umísťovány děti od dvou let věku, nezachrání to, co se tady zlikvidovalo. Navíc skutečnost, že v jedné třídě bude dvouleté dítě a také například sedmileté dítě s odkladem povinné školní docházky, představuje obrovskou zátěž nejen pro učitelky, ale i pro děti samotné. Nepovažuji to v žádném případě za správné. Stejně tak nesouhlasím se zavedením tzv. sousedského hlídání. Je třeba si uvědomit, že tady se nejedná pouze o hlídání dětí. Je třeba mít na paměti, že dítě se nějakým způsobem rozvíjí, získává určité návyky, že jde o určitou formu vzdělávání. Děti by se v tomto věku měly naučit mluvit, komunikovat navzájem, rozvíjet výtvarně, pohybově atd., a to nebude zaručeno. Tady nebudou učitelky, na něž jsou kladeny určité požadavky, a to, myslím si, správné určitě není.
5. 3. 2011 Jana DUBNIČKOVÁ
