Na děti čekají prázdniny, na učitele odpočinek, který si jednak zaslouží, jednak ho potřebují jako sůl. Když čas od času slýchám názory „co ti kantoři zase chtějí, berou plat a mají pořád samé prázdniny“, poslala bych nositele těchto naivních představ za katedru, aby si to šel zkusit. Aby si ozkoušel učit ve třídě s třiceti žáky, přičemž zdůrazňuji, že za zcela jiných podmínek, než tomu bylo ve třídě o stejném počtu dětí před devětaosmdesátým rokem. Na rozdíl od minulosti se vyučuje podle různých vzdělávacích programů, do toho školy soukromé, církevní a alternativní, domácí vzdělávání rozšířené poslední novelou i na druhý stupeň základních škol. Tady musím podotknout, že mě poněkud překvapilo, že pro tuto změnu hlasovali i poslanci, kteří jinak mají plná ústa kvality vzdělávání a nutnosti zvýšení prestiže učitelů. Nevadí jim, že zvedli ruku pro změnu, díky které budou žáky učit celou škálu odborných, humanitních, technických, přírodovědných i výchovných předmětů rodiče bez jakéhokoliv pedagogického vzdělání. Stejně tak jako zvedli ruku pro možnost zavedení dětských skupin pro děti od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky. Kvalifikovanou učitelku nahradí chůva či sociální pracovnice, místo předškolního vzdělávání se dětem dostane pouhého hlídání.

Změnilo se toho samozřejmě mnohem víc. Mezi jiným i chování žáků, studentů a učňů, jimž je od útlého věku vštěpováno, jaká mají práva, jen na povinnosti se jaksi zapomíná. Změnilo se i chování a vystupování rodičů vůči kantorům. Často namísto toho, aby zpucovali potomka za to, jak se chová a (ne)učí, tak seřvou učitele, pokud možno ještě před ostatními dětmi. Doma to pak večer peprně rozeberou, aby ujistili celou svou rodinu i známé, jací jsou pašáci a jak to té kantorce nandali. Jenže on je to začarovaný kruh. Těžko chtít po takovém výstupu, aby dítě k svému učiteli cítilo respekt a plnilo si své školní povinnosti. Není proto náhoda, že každý pátý pedagog zažívá tzv. kyberšikanu, tedy útoky, urážení a zesměšňování prostřednictvím mobilů a sociálních sítí, kde se omladina ohromně baví potupnými nahrávkami. Každá společnost by měla ctít určité hodnoty a pravidla. Jenže právě ty hodnoty a pravidla současný režim výrazně změnil. A tak jsme v těchto dnech svědky např. dehonestace práce pedagogů výchovného ústavu v Chrastavě, kteří na základě odbornosti, kompetentnosti a letitých zkušeností nastavili jasná pravidla a logické sankce za jejich porušování. Namísto jejich podpory ze strany ministerstva školství, došlo neprofesionálním postupem ministryně k chaosu, rozvolnění morálky chovanců a k jejich propouštění do domácího prostředí, namísto řešení problémů se ruší výchovný ústav.

A tak se ptám. Dojde za vlády současné koalice ČSSD - ANO - KDU-ČSL k dokončení likvidace všeho, co zde ještě funguje? Přežije například speciální školství pochybné experimenty s inkluzí, jež poškodí žáky i učitele a povede paradoxně k většímu vyloučení a k posílení soukromého školství? Zůstane priorita vzdělání opět jen na papíře? Bude vyslyšena výzva školských odborů „Konec levných učitelů“, jejichž platy jsou na posledním místě zemí EU? A konečně – budou k tomu všemu učitelé, vychovatelé, poradenští pracovníci, studenti, veřejnost mlčet?