Během prvního týdne bylo v ČR zaregistrováno cca 100 000 osob a vzhledem k válečnému vývoji na Ukrajině je zřejmé, že příliv bude pokračovat. Vládou předběžně stanovená kvóta je cca 250 000 uprchlíků, jež by mohl náš systém bez větších obtíží absorbovat. Nicméně už nyní se projevují určité kapacitní disproporce mezi jednotlivými regiony, lze předpokládat, že na rozdíl od první vlny, kdy lidé přijížděli z většiny za svými již zde etablovanými příbuznými, nyní bude více těch, kteří budou potřebovat náhradní ubytování a vyvstává i řada dalších otázek.
Dnes jsme diskutovali zejména nad těmito:
Provoz asistenčních center KACPU je doposud financován z rezerv v rozpočtech krajů, je však zjevné, že centra budou muset sloužit mnohem déle, a proto je třeba, aby se vláda rozhodla, jaký finanční objem uvolní z rezerv státního rozpočtu a rozdělí je pro tento účel krajům.
Rovněž je nutné počítat s personálním posílením zajištění služeb asistenčních center v regionech. A to zejména tam, kde lze předpokládat, že bude vždy kumulace uprchlíků větší, jako je například Praha (neb není smysluplné, za každou cenu rozdělovat kapacity dle jednotlivých krajů a vozit ty, kteří chtějí zůstat například v hlavním městě - s ohledem na větší ubytovací i pracovní příležitosti - jinam apod.)
Dle prozatímních dat lze očekávat, že pro více jak 1/2 z předpokládaného celkového množství uprchlíků bude třebaže zajistit ubytování (předpoklad pro náš kraj je cca 7 000 lidí), a proto je nezbytné hledat další možnosti ubytovacích kapacit nad rámec těch, které mají kraje tzv. zadarmo již ve svých krizových databázích. Případně si z pohledu státu říci, jak bude možné v případě kapacitní potřeby financovat jiné ubytování nebo co se bude systémově dělat v případě jeste větší uprchlické krize (jako je využívání nouzového ubytování například tělocvičny apod.)
Pro další začlenění běženců do běžného života (umisťování dětí do škol, návštěvy či pobyt ve zdravotnických nebo ubytovacích zařízeních apod.) je také třeba se zabývat jejich proočkováním z hlediska obvyklého očkovacího schématu české populace (černý kašel, tuberkulóza, dětské nemoci….).
Dnes bylo přislíbeno, že kraje budou dostávat informace z registru cizinecké policie, aby byly včas seznámeny s konkrétní skladbou přicházejících uprchlíků do regionu z pohledu věku a dalších kritérií, což umožní lépe připravit jejich umístění.
Společně s ostatními přítomnými hejtmany a zástupci zainteresovaných složek do řešení této krizové situace jsme se shodli na nutnosti pravidelných setkání s vládou, jejímž úkolem je co nejdříve rozhodnout, jak řešit všechny problémy spojené s příchodem uprchlíků nikoliv živelně, ale strategicky.
Jsem přesvědčen, že vláda také musí definovat, jak a do jaké míry bude chtít uprchlíky v České republice případně i dlouhodobě adaptovat – z pohledu sociálního systému, zaměstnanosti a vůbec celkového maximálního možného množství přijetí.
