Možnost využití finančních prostředků Evropské investiční banky (EIB) na výstavbu dopravní infrastruktury potvrdilo Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou. Finanční a technická podpora EIB bude zaměřena na financování železničních projektů v letech 2023-2027 až do výše sedmi miliard eur.
Ministři financí a dopravy, Zbyněk Stanjura a Martin Kupka, dnes v Praze podepsali s Lilyanou Pavlovou, viceprezidentkou EIB, Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Evropskou investiční bankou, jehož účelem je stanovit rámec pro plánovanou spolupráci mezi oběma stranami v souvislosti s finanční a technickou podporou potřebnou pro realizaci strategických projektů železniční infrastruktury v České republice.
Podpis memoranda navázal na jednání ministrů Zbyňka Stanjury a Martina Kupky v sídle EIB v Lucembursku. „Potřeba investic do dopravní infrastruktury přesahuje momentální možnosti státního rozpočtu, a proto jsme avizovali, že je budeme doplňovat dalšími nástroji financování, jako jsou právě úvěry od EIB. Memorandum uzavíráme proto, že s výhledem k připravované stavbě české sítě vysokorychlostních železnic chceme s EIB spolupracovat dlouhodobě,” říká ministr dopravy Martin Kupka.
Po přijetí memoranda se předpokládá podpis úvěrové smlouvy mezi ČR (MF) a EIB, a dále smlouvy o zápůjčce mezi MF a SFDI. Úvěr by měl být poskytnut České republice zastoupené Ministerstvem financí a formou zápůjčky dále transferován na Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
„Dnes jsme udělali další důležitý krok k tomu, abychom v příštích pěti letech mohli čerpat výhodné úvěry od Evropské investiční banky, prvních téměř 25 miliard korun už v příštím roce. Peníze by měly směřovat na investice do digitalizace a automatizace železniční dopravy, do elektrifikace železničních tratí a na podporu regionální dopravy,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Považuji za nanejvýš účelné a hospodárné optimalizovat v současné turbulentní době dluhové nástroje státu. S ohledem na rozkolísanost na finančních trzích totiž předpokládáme, že podmínky úvěru budou oproti standardním nástrojům financování státu výhodnější.“
Finanční prostředky EIB budou dle Memoranda využity ke spolufinancování a doplnění zdrojů Evropské unie dostupných v rámci programu Next Generation EU a víceletého finančního rámce na období 2021-2027, zejména nástroje pro obnovu a odolnost (RRF), operačního programu Doprava 2021-2027 a nástroje pro propojení Evropy (CEF).
Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova uvedla: „Memorandum o porozumění, které jsme dnes podepsali, nám umožní spolu hledat co nejefektivnější modely zapojení EIB do plánů české vlády pro modernizaci národní železniční sítě. EIB chce ještě zintenzivnit naši dosavadní podporu modernizace železniční sítě v ČR a přispět k bezpečnějším, ekologičtějším a spolehlivějším dopravním alternativám, ze kterých mohou čeští občané a také podniky těžit. Věříme, že pro udržitelný a dlouhodobý hospodářský a sociální rozvoj země a EU je to klíčové. Toto memorandum podtrhuje roli EIB jako spolehlivého partnera, o kterého se Česká republika může i nadále opřít při budování udržitelné a zelené budoucnosti svých občanů. ”
Prostřednictvím jednotlivých úvěrů EIB budou přednostně podpořeny velké projekty, jako jsou hlavní železniční koridory a uzly TEN-T, kde je infrastruktura elektrifikovaná, nebo kde je plánovaná elektrifikace do 10 let, nebo kde bude infrastruktura do 10 let přizpůsobená pro provoz vlaků s nulovými emisemi CO2.
Do roku 2030 mohou být z těchto zdrojů rovněž podpořeny železniční tratě regionálního významu, kde infrastruktura není elektrifikovaná a dále investice do digitalizace a automatizace s cílem optimalizovat využívání železničních kapacit a zlepšit bezpečnost i interoperabilitu. Také to umožní i integraci a propojení mezi různými druhy dopravy v dopravním systému.
Investice do dopravní infrastruktury považuje vláda za jeden z klíčových kroků pro oživení současné ekonomiky zasažené inflací a růstem cen energií. Tomu odpovídá i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který vláda schválila v rekordní výši 150,9 miliardy korun. Část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy bude zajištěna formou úvěru Evropské investiční banky a také cestou dluhopisů emitovaných SFDI. Struktura a parametry tohoto financování budou předloženy vládě ke schválení.
