Už preambule vládního prohlášení říká, že se vláda pokusila, cituji doslova o průnik programu všech stran ve Sněmovně. Pan prezident to dnes dopoledne označil za švédský stůl. Tady zazněl příměr k příběhu o Pejskovi a kočičce, jak vařili dort a jak z toho bylo černému psovi tuze špatně.
Také to připomíná pestrobarevný alkoholický koktejl se šlehačkou a třešinkou navrchu. Jenže v tom je zásadní problém. Všechny politické programy opravdu nejsou shodné. Třeba ten náš se od toho komunistického nebo sociálně demokratického dost podstatně liší. Pokud by se nelišily, pak by asi volby moc smysl neměly a nemělo by ani smysl demokratické vyjednávání o většině v Poslanecké sněmovně.
Vládní prohlášení, kromě hromady frází a všech pěkných slibů zahrnuje opravdu spoustu závažných rozporů. Asi právě proto, aby mohlo populisticky citovat co nejvíce lákavých bodů všech politických stran. Tak např. vláda navrhuje a slibuje zjednodušit daňový systém. Ve skutečnosti ale např. přidává další sazbu daně z příjmu fyzických osob. Žádnou existující daň neruší. Na náš návrh na skutečné zjednodušení daňového systému, tak to naopak smetla ze stolu, takže se tomu opravdu nedá úplně věřit. Velké téma - digitální Česko. Za jiných okolností bych zatleskal. Dokonce na jednom z prvních míst všech programových priorit. Před čtyřmi lety jsem ale psal náměstkyni za hnutí ANO na Ministerstvu vnitra, která měla na starosti veřejnou správu a digitalizaci veřejné správy. Psal jsem, že je třeba spustit práci na jednotném portálu občana a také na e-Sbírce a e-Legislativě. Ubezpečila mě, že na tom všem se intenzivně pracuje, a že to co nevidět bude. Tak, nespustila to, a není to. Místo toho se po čtyřech letech dozvídáme od pana premiéra, že jsme vlastně všechno zmeškali, že nám ujel vlak. Tak jsme to zmeškali zásluhou hnutí ANO a zásluhou předchozí vlády.
Pokud se ale máme vážně bavit o digitálním Česku, a je to důležité téma, tak pak má-li to mít smysl, jako užitečný nástroj pro zjednodušování života lidí, tak je potřeba nezapomenout na to, že pro část veřejnosti nikdy elektronická komunikace nebude úplně vlastní. A stát se k ní jen proto nemůže otočit zády. Hlavně ale na samém začátku musí být to podstatné. Jak veřejná správa vlastně funguje, jak vypadá. Kolik dnes má agend, kolik agend je zdvojených nebo zbytečných. Na samém začátku musí být jasná inventura a seškrtání těch agend zbytečných. A pokud to tam není, tak jsou falešné všechny řeči o zjednodušení administrativy.
Ve skutečnosti hodlá tato vláda byrokracii spíše navyšovat. Má v tom navíc dobré zkušenosti. Za poslední čtyři roky se administrativní zátěž podnikatelů zvýšila o 13 procent. Tak ani pěkným slovům o digitálním Česku nemůžeme úplně věřit.
To nejzásadnější, co ale vidím na celém programovém prohlášení je, že ve skutečnosti klame tělem. Žádným uceleným programovým prohlášením není. Je to jen nesourodý koktejl nejrůznějších bodů, slibů a frází. Je navíc jasné, že když bylo od začátku Andreji Babišovi jasné, že to dnes o důvěře nebude, mělo to aspoň plnit funkci patřičně populistického piár. To je ale podle mého soudu na vážný ústavní krok na jednání o vyslovení důvěry vládě ostudně málo.
Děkuji za pozornost.
