Pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já se v úvodu krátce vyjádřím za TOP 09 ke zřizovanému nebo k navrhovanému úřadu pro dohled nad politickými stranami, protože v tomto zákoně je ta správná diskuse k tomu, tady je zřizován. Musím dát za pravdu těm předřečníkům, kteří vyjadřovali nesouhlas a pochybnosti se zřizováním tohoto úřadu, ať už z ústavně formálně hlediska, tak i obsahového. Je skutečně otázka, jestli prostý zákon, který nemá povahu ústavního zákona, může zřizovat úřad, který má dohlížet nad činností politických stran, jejichž činnost je zakotvena v Ústavě České republiky. To je velmi sporné a myslím si velmi problematické.
A teď samotnému účelu, proč vlastně zřizovat nový úřad. Já sám jsem odpůrcem vytváření nových úřadů v situaci, kdy není jasné a není jasná analýza toho, že stávající instituce by mohly tuto činnost také zvládat. Ptám se například, v čem je kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, který vykonává některé činnosti vůči politickým stranám, méně nezávislý než nový úřad pro dohled nad politickými stranami, který je politicky obsazován na základě vůle většiny v Poslanecké sněmovně a v Senátu. V kontrolním výboru jsou naopak zastoupeny všechny politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a může tam a dochází tak tam k určité křížové vzájemné kontrole této činnosti. Nový úřad, který se tváří, že bude mít údajně 15 zaměstnanců, tak tomu asi nikdo z nás úplně nevěří a myslím si, že šlo vymezit kontrolní činnosti vůči politickým stranám ze stávajících institucí, ať už zmíněný kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, samozřejmě daňové a finanční úřady, tak i Nejvyšší kontrolní úřad. Koneckonců loni jsme s ohledem na kompetence Nejvyššího kontrolního ústavu změnili, pakliže by tady v Poslanecké sněmovně byla vůle, pak nevidím důvod, proč bychom dohled nad kontrolní činností vůči politickým stranám nemohli při změně ústavy Nejvyššímu kontrolnímu úřadu svěřit a nemuseli jsme vytvářet nový úřad, který bude politicky obsazován a o jehož nezávislosti tak lze mít velké pochybnosti.
Nyní vás seznámím s obsahem dvou pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Jako první pozměňovací návrh, který podle mého názoru povede k větší transparentnosti financování politických stran, uvádím to, že úvěry a půjčky politickým stranám by měly podle mého návrhu poskytovat pouze banky, tedy licencované subjekty, které licencuje Česká národní banka. Jsou to důvěryhodné subjekty a jsou zde jasná, čitelná pravidla pro úvěrování politických stran. Naopak tento návrh by tedy vyloučil možnost financovat politické strany pomocí úvěru, které poskytují různé anonymní fyzické nebo právnické osoby, kterým pak mohou být politické strany po volbách zavázány. Takže je to pro větší transparentnost politických stran, aby banky jako důvěryhodné instituce, licencované Českou národní bankou, poskytovaly půjčky a úvěry politickým stranám.
A druhý pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě, je navržení vypuštění politických institutů z tohoto návrhu zákona. Prostřednictvím těchto politických institutů by totiž státní rozpočet, daňoví poplatníci financovali skrytou či neskrytou volební kampaň politických stran. Myslím si, že není účelné zvyšovat náklady státu pro politické strany, a skutečně ty náklady by pak byly využívány k propagaci politických stran především před volbami, a to není žádoucí. Proto navrhuji pozměňovací návrh, který politické instituty a jejich financování ze státního rozpočtu vypustí z tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
