V polovině dubna jsem se zúčastnila panelové debaty se studenty VŠE v Praze. Mohou to být právě oni, kdo bude za 15 či 20 let rozhodovat o podobně důchodového systému v České republice a kdo bude mít značné míry v rukou osud mé generace, která se důchodovému věku nezadržitelně přiblíží.

V této souvislosti jsem mimo jiné zmínila, že vdovské důchody byly zavedeny jako ochrana žen v domácnosti, kdy muž býval jediný živitel. A protože se domnívám, že někdy v budoucnosti ztratí smysl a budou zrušeny. Zdůraznila jsem ale, že se v žádném případě nebudou rušit v dohledné době, protože ještě dlouho budou žít lidé, kteří jsou na ně zvyklí a počítají s nimi. V médiích jsem se pak ale bohužel dočetla, že chci vdovské důchody rušit-TO JE ALE NAPROSTÝ NESMYSL.

Co tedy znamená někdy v budoucnu? Hovořila jsem samozřejmě o ideálním světě, kdy budou mít lidé vysoké důchody, slušnou životní úroveň a nebudou existovat rozdíly v příjmech a důchodech mezi muži a ženami. K takovému stavu má naše společnost bohužel ještě opravdu daleko. Podle současného důchodového systému se sjednotí věk odchodu do důchodu mezi muži a ženami až v roce 2041. Pak se může zanalyzovat situace a otevřít diskuze o vdovských důchodech. Ubezpečuji tedy všechny, že já zrušení vdovských důchodů v žádném případě neplánuji. Už jsem to řekla i několikrát v televizi, v záplavě mediální hysterie to ale bohužel zapadlo.