Praha byla léta kritizována za existenci velkokapacitních center pomoci pro osoby bez domova, která narušují klid v rezidenčních oblastech. Tato kritika byla až donedávna podle radní hl. m. Prahy Mileny Johnové oprávněná, protože plán decentralizace služeb zůstával neplněn. V rámci posledního roku a půl se však situace začala měnit. „Dlouhodobým cílem hlavního města je ukončovat bezdomovectví, což znamená zajistit dostatečnou nabídku stabilního, důstojného a dostupného bydlení. Jde o běh na dlouhou trať a mezitím lidé, kteří zůstávají bez přístřeší, potřebují kvalitní pomoc a podporu ve velmi základních oblastech života,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová.
Důležitou roli v této fázi hrají nízkoprahová centra, která vznikla hned tři, a to konkrétně Centrum pro ženy na Palmovce v Praze 8, které vzniklo v léta prázdné budově v majetku města. Na zimu se otevřelo pobytové humanitární zařízení v jednom z prázdných objektů areálu Malešického zámku v Praze 10, pokračovat zde bude denní centrum s noclehárnou. A v Praze 3 bylo vytvořeno denní centrum proměnou komunitního centra do podoby registrované sociální služby.
Ve všech případech se jedná o malá, komorní zařízení. Síť malých služeb, kde se lidé mohou umýt, najíst, nechat se ošetřit, je i šetrnější vůči svému okolí. Díky pohybu menšího počtu osob malá centra neovlivňují svým provozem okolí a slouží pouze místním lidem, čímž odpadá často rušivý moment - cestování většího počtu lidí ve špatném hygienickém stavu městskou dopravou.
V rámci letošního roku by měly být otevřeny další dvě sociální služby. První by měl být domov s ošetřovatelskou péčí pro starší a nemocné osoby a denní centrum na lodi JANUS. „Mou prioritou je decentralizace služeb, tedy budování sítě menších zařízení, kde je možné díky osobnějšímu prostředí účinněji pomáhat lidem směrem k ukončování jejich bezdomovectví. Od svého nástupu na radnici tyto věci postupně měníme, což se daří i díky vstřícnosti samospráv městských částí, bez nichž by nové služby po Praze nemohly vzniknout,“ dodává radní Milena Johnová.“
Decentralizace a posilování sítě služeb pro osoby bez domova
Počet lidí bez přístřeší v Praze není v současnosti přesně známý, tři výzkumy z posledních tří let totiž uvádějí pokaždé trochu jiná čísla. Jisté je jen to, že přímo na ulici jich není méně než 1 500.
V minulosti byly otevřeny jen jednotky center s příliš velkou kapacitou - tak vznikly známé lokality Tusarova v Praze 7 a U Bulhara v Praze 1. Přitom plán sítě malých nízkoprahových center po celém území Prahy už téměř deset let existuje, ale v tomto směru se dlouho prakticky nic nedělo.
Nová centra
V posledních dvou letech se hlavnímu městu podařilo prozatím zprovoznit tři nová zařízení. Centrum pro ženy bez domova na Palmovce v Praze 8 bylo jako první z nich otevřeno v červnu roku 2020. Praha využila pro tento účel budovu se zahradou ve svém vlastnictví, která byla léta prázdná. V nouzovém režimu centrum posloužilo ženám už v první vlně pandemie loni na jaře a pomohlo snížit počet rizikových kontaktů při pobytu na ulici. Toto zařízení provozuje společnost Jako doma (ZDE).
Na zimu se dále otevřely nově získané prostory v areálu Malešického zámku, kde Armáda spásy (ZDE) provozovala zimní humanitární ubytovnu. Mužům, kteří zde trávili zimu, a s ohledem na potřebu ošetřovatelské pomoci, našli sociální pracovníci jiné bydlení nebo ubytování, a tak v období léta může být centrum zrekonstruováno. Po znovuotevření se následně opět zapojí do sítě nízkoprahových služeb.
A třetí centrum se otevřelo v Praze 3. Provozují je R-Mosty a dříve zde bylo komunitní centrum, které je nyní plně registrovanou sociální službou. Poskytovatel aktuálně rozšířil provoz centra a posílil centrum personálně.
Humanitární ubytování v době pandemie
Již na začátku pandemie v loňském roce zajistilo město v prázdných hostelech a ubytovnách humanitární ubytování pro 500 lidí bez přístřeší. Tato ubytovací kapacita se stále využívá, byť v menší míře. Dnes je takto ubytovaných lidí přes 200.
Po celou dobu také s ubytovanými pracují terénní sociální pracovníci a hledají společně dlouhodobá řešení. Dílčí úspěchy se již podařily a nižší desítky lidí našly trvalejší bydlení a získaly opět práci. K tomu ale navíc fungují každoroční humanitární programy, tzv. zimní opatření, která hlavní město organizuje v široké spolupráci městských služeb, neziskových poskytovatelů sociálních služeb a Městské policie hl. m. Prahy. Zimní opatření nabízejí ubytování i stravu a z důvodu přetrvávající pandemie jsou nadále prodlouženy.
Další připravovaná centra pomoci
Letos bude také spuštěn provoz denního centra na lodi Janus, které bude v režii Centra sociálních služeb Praha (ZDE).
Kromě denních služeb také hlavní město Praha rozšiřuje kapacity pobytových služeb. Nevyužívaná část domova seniorů na Zahradním Městě se brzy promění v tzv. Přístav. Půjde o zařízení, které bude poskytovat službu lidem, kteří potřebují celodenní péči, a to nejen sociální, ale i zdravotnickou. Sociální pracovníci v Praze už delší dobu upozorňují, že je taková služba potřeba. Provozu se ujme opět Armáda spásy (ZDE).
V neposlední řadě se také v rámci letošního podzimu přemístí azylový dům pro ženy ohrožené násilím partnera do vhodnějších prostor, navíc vznikají pro tyto ženy i nové bezpečné byty s utajenou adresou. Hlavní město v současnosti hledá prostory pro vybudování malého azylového domu a denního centra pro ženy, které patří ke zvlášť zranitelné skupině lidí bez domova. Nalezením zázemí pro tuto službu bude dokončen proces decentralizace velkokapacitního zařízení v Tusarově ulici. V plánu je také najít nové prostory pro zázemí ordinace praktického lékaře a vybraných specialistů, kteří zatím ordinují pod mostem U Bulhara. Přestěhování ordinací ještě odlehčí této přetížené lokalitě.
Střednědobá koncepce rozvoje sítě služeb
V procesu přípravy je nová střednědobá koncepce ukončování bezdomovectví, v níž budou stanoveny plány na další roky. Cílem je odstraňovat příčiny ztráty bydlení, nabídnout rychlou pomoc s návratem do bydlení a také snižování negativních dopadů života bez střechy nad hlavou. Do přípravy koncepce hlavní město zapojuje poskytovatele služeb i městské části.