Jejich politika prováděná v „zájmu občanů a pro jejich blaho“ je ale na rozdíl od Babiše čitelná a zřejmá z každého prohlášení, vyjádření a hlasování.

 Jsou to právě bývalé vlády Nečasů, Topolánků, Bělobrádků, kterým můžou senioři děkovat za výši svých ubohých penzí, mající za sebou divoké privatizace typu OKD ve prospěch Bakaly a podobných. Je to stejný politický výkvět společnosti, kterému není odporné paktovat se se sudetoněmeckým landsmanšaftem a s pohrobky nacistů.

       Andrej Babiš svým zveřejněným odmítavým stanoviskem ke zvolení poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS nezklamal. Opětovně ukázal, že je ochoten udělat cokoliv, co mu pomůže k získání důvěry jeho vlády.

     Potvrdil, že se v jeho osobě skrývá podoba  politika - podnikatele, ničící hned v zárodku sebemenší konkurenci.  Vždyť, nebyl to právě oligarcha se slovenskými kořeny, kdo ve volební kampani udělal ze zbývajících vládních koaličních stran ČSSD a KDU -  ČSL  cár použitého toaletního papíru?

     Sláva hnutí Ano na rozdíl od Věcí veřejných a podobných politických „projektů“ má zatím delší trvání. Není ale vyloučeno, že vyhasne ze dne na den. Jakkoliv se zdá, že mediálně je Babiš silný, jednu důležitou věc nedokáže. Nedostat do ulic občany, především studenty a mládež. Demonstrace proti Ondráčkovi v režii politických „ stran demokratické“ pravice a některých neziskovek za vydatné pomoci České televize byly totiž ve skutečnosti zaměřené i proti Babišovi a Zemanovi.

Snad si konečně vítěz parlamentních voleb uvědomí, že je skutečně třeba začít „makat“ pro občany této země. Přestat s politikařením a odlišit se od Kalousků, Fialů a dalších, které tak rád a často mediálně kritizuje.