Svým rozhodnutím, že na ministra zahraničí navrhne kontroverzního POCHEHO vyslal signál, že požadavkům příštího koaličního partnera dokáže ustoupit a být vstřícný. Na  kotrmelcová rozhodnutí premiéra si voliči nakonec již zvykli a dobře ví, kdo bude skutečným režisérem a dirigentem nové vlády.

     Poučení pro ČSSD z předešlého čtyřletého vládnutí s Babišem nejen nezabralo, ale strana  je dávno smířená, že bude v nově vzniklé vládě dělat oligarchovi se slovenskými kořeny užitečné idioty. Touha po moci a být opětovně na výsluní napomohla „pragmatičtějšímu“ křídlu sociální demokracie pomocí vnitrostranického referenda prosadit myšlenku podílet se na vzniku nové vlády. 

      S největší pravděpodobností je o osudu další vlády rozhodnuto. V maratonu jejího sestavování se premiér Babiš musel vypořádal s mnoha nástrahami. S přispěním médií (nebo i německé kancléřky?) se zbavil  SPD,  která pro jistotu dostala nálepku extremistické strany.  Úspěšně zareagoval i na  požadavek KSČM, týkající se schvalování vojenských misí.

Tzv. „demokratická pravice“ může být z tohoto pohledu spokojena.

   ODS, KDU-ČSL a další prozápadně orientované politické strany můžou přestat se strašením obyvatel. Žádný třesk ve změně zahraniční politiky se konat nebude.  Sounáležitost ČR k EÚ zásadních změn nedozná.  Vidina dalších evropských dotací na „velestavby“ v podobě chodníků a dětských  hřišť v obcích bude silnější než současný zdánlivý vládní  odpor k uprchlické otázce. Spíše se můžeme dočkat nemilého překvapení v otázce přehodnocení přijetí přijetí EURA.

    A vztah našeho státu k NATO ? Modlit by se měli nejen sociálně slabší občané, aby stát více pamatoval na ně a neupřednostňoval požadavky USA na nesmyslné navyšování rozpočtu armády k nákupu nové techniky a zabezpečení vojenských misí. Ani nedávné schválení dvouletého plánu vyslání českých vojáků do jednotlivých misí nemusí být konečné. O tom, že požadavky NATO, paktu „garantující světový mír“ vyvoláváním lokálních válek a konfliktů jsou nadřazené nejen naší republice jsme se přesvědčili již mnohokrát. O narůstající ruské hrozbě nás každodenně přesvědčují jak čeští vojenští jestřábové, kterým vévodí generál Petr Pavel, tak i většina politických stran s nejvíce křičící TOP 09.

    Nemalá část veřejnosti v  popřevratovém polistopadovém období vždy věřila, že nová vláda bude lepší než ta předešlá, aby nakonec byla zklamána. Degenerace polistopadové politiky bohužel neskončí ani s novou vládou Andreje Babiše.