Hned v pondělí ráno jsme o incidentech z posledních týdnů, především při veřejných akcích v centru města, jednali s městskou policií. Jen během druhého červencového týdne se na Horním náměstí konaly dvě kulturní a společenské akce a při každé z nich byly zaznamenány problémy s opilci. V jednom případě šlo o obtěžování návštěvníků, ve druhém případě podnapilý bezdomovec dokonce znečišťoval barokní památku, zapsanou na seznamu UNESCO. V obou případech jsem obdržel stížnosti na rychlost reakce městské či státní policie. Kritických zpráv jsem dostal v posledních dnech více, ale právě stížnost na chování opilce při akci Sigmy Olomouc na Horním náměstí, mě opravdu hodně naštvala. Měli jsme s policií dohodu, že při každé společenské či kulturní akci v centru města bude připravena k zásahu, jenže při této akci přítomní státní policisté údajně vůbec nezasáhli a městští strážníci přijeli až dodatečně. Druhým důvodem byl fakt, že už při svátcích města se objevily v Olomouci skupiny pobudů z jiných měst, kteří se sem cíleně vypravují na podobné velké kulturní akce. Obtěžují lidi, snaží se žebrat a kazí ostatním zážitky. Vadí to místním lidem i turistům.

Chci, aby naši strážníci byli vidět na všech veřejných akcích v centru města a aby se zaměřovali opravdu na dodržování veřejného pořádku ve městě. A ano, lituji, že strážník nemůže zabavit opilému bezdomovci alkohol, který beztrestně popijí z PET lahve od nealka v místech, kde to vyhláška přímo zakazuje. Vadí mi, že nemůže vykázat z města pobudu, který opakovaně porušuje vyhlášku tím, že vykonává svou potřebu na veřejném prostranství a nic si nedělá z přestupkového řízení a pokut. Vadí mi, když se mezi slušné lidi, kteří přijdou na koncert na náměstí, vmísí špinaví, páchnoucí a podnapilí jedinci, a pokud se nedopouští něčeho vyloženě nezákonného, musí je tam ostatní trpět a strážníci nemohou nic dělat. Už od ledna se setkávám v rámci nové pracovní skupiny se zástupci městské i státní policie, Charity a dalších složek, abychom hledali společně nějaké účinné řešení tristní situace. Faktem je, že samosprávě ani strážníkům legislativa nedává do rukou skoro žádné nástroje, nicméně i tak se musíme snažit. Malá, asi desetiprocentní část lidí bez domova působí opakovaně problémy, a my s tím něco udělat musíme.