Ve skutečnosti Českou republiku zrušení veta nijak nepoškodí, o žádnou suverenitu nepřijde a – klidně se divte – nám to může významně pomoct. Ono se to v Česku moc nenosí, ale základem evropské politiky je schopnost domluvit se. Ti, co to chápou, jsou silnými hráči, ti, co to nechápou, jsou slabí a na okraji.
Jeden příklad za všechny je miláček proruských davů Viktor Orbán. To, co se snaží prodávat jako svou neoblomnost a suverenitu, je ve skutečnosti absolutní neschopnost debatovat. Jeho politika stojí jen na tom, že blokuje, cokoli se dá. Výsledek je zjevný – šestadvacet dalších států vždycky zdlouhavě najde způsob, jak si prosadit dohodu, jen to trvá dlouho a bolí to.
Chtít zachovat veto jen proto, že je nám bližší politika držení rukojmí, než politika hledání kompromisů, jenom dokazuje, že Evropskou unii pořád spousta lidí nechápe. Až se naučíme s ostatními mluvit, prosazovat své zájmy diskuzí, a ne silou, bude v Česku fakt mnohem líp. Tak nějak obecně, nejen v ohledu evropské politiky.
Uf. Tohle bylo dlouhé, dlouhý je i rozhovor pro euraktiv.cz, který jsem k dění v Evropském parlamentu nedávno dával. Pokud máte takhle během letních večerů čas, dejte si to ZDE.
