V české vládě ovšem žádní vojenští stratégové, ekonomičtí analytici ani vizionářští politici či politologové nesedí, takže namísto čehokoli, co by bylo jen trochu rozumné a reagovalo to na skutečnou situaci na ukrajinském bojišti, dál a dál tihle vládní chciválkové papouškují válečnické mantry a hezky po militaristicku šturmují Českou republiku a spolu s ní nás všechny, co tu žijeme, blíž a blíž k rozpoutání nějakého širšího konfliktu.

Dennodenně přilévají olej do ohně nesmyslné války, která nikdy neměla začít, a když už začala, mohla raz dva skončit. Stačila jen trocha naší (západní) dobré vůle naslouchat také druhé straně. Jediným skutečným výsledkem téhle politiky jsou a budou další a další desetitisíce mrtvých, Ukrajinců i Rusů, vojáků i civilistů, miliony ukrajinských migrantů a rozvrácená země.

Totéž, co o české vládě, platí o generalitě české armády. Namísto zájmů vlastní země se naše vládní a armádní (j)elita bije(í) za velmocenské a ekonomické zájmy Spojených států, sorošovských neziskovek a panáků z Bruselu. Vůbec jim u toho nedochází, že už dávno i z jejich vlastních rukou kape krev.

Nejhorší, co se může politikům stát, je, že uvěří vlastní propagandě a začnou ji považovat za realitu. Jenže pokud máte chybná východiska a vycházíte z cinknutých dat, vaše rozhodnutí nikdy nemohou být správná. Masivní mediální kampaň kolaborujících presstitutů z hlavního proudu českých médií na tom nezmění nic. Pouze se odsouvá den, kdy to praskne, ale ta katastrofa dříve či později nastane.

Ukrajinské dobrodružství americké politiky jednoho dne skončí, klidně to může přijít prakticky ze dne na den podobně jako v Afghánistánu. A my v tom kvůli idiotské vládě zůstaneme trčet jako ten pověstný kůl v plotě. Bude to daň nejen za onu úplně nejpitomější vlastnost české politiky, totiž že vždy musíme být papežštější než papež, ale také za naši neochotu vyhnat neschopné amatérské politiky se zkrvavenýma rukama z vládních křesel dřív, než bude pozdě.