Předcházela ji totiž pověst racionálně uvažující právničky. Leč učí se zřejmě rychle. K tématu obvinění expremiéra Nečase již v televizi mluvila nikoli právnička, nýbrž politička Válková.

Každý, kdo má v hlavě oči, uši a hlavně mozek, dnes již samozřejmě ví, že Ivo Ištvan je regulérní blázen a jeho služební ratlík Robert Šlachta mstivý křivák. Pěstovat si podobná individua na vrcholných postech státního zastupitelství či republikového policejního útvaru není rizikem pouze pro několik aktuálně postižených, nýbrž pro celou zemi. Však se také Ištvanovi a jeho smečce během několika měsíců prakticky podařilo rozvrátit ústavní pořádek země.

Nic na tom nemění, že vyčuraní komunisté i jiní nenapravitelní levičáci nad tím nadšeně hýkají. Co jiného než jásot nad postupnou likvidací jimi nemilované demokracie, chcete-li kapitalismu, také od nich očekávat, že? Nic na tom nemění ani nadšení pouliční lůzy. Ani na tom není nic překvapivého. Stejně se lůza radovala v únoru 1948. Když si člověk přečte některé internetové komentáře, ve kterých tihle týpci odhalují své nitro a představy o světě, první myšlenkou je všeho nechat a emigrovat, dokud je čas.

Ještě lepší ale je nenechat se zastrašit ani otrávit a za využití všech legálních prostředků, které jsou ještě k dispozici, se této zvůli a bezpříkladné nespravedlnosti se vší vehemencí postavit. Právě to bych očekával od nové, racionální ministryně spravedlnosti. Helena Válková ovšem namísto toho zvolila benigní, alibistické plkání bez chuti i zápachu. Že by politické zadání?

Petr Nečas je ten úplně poslední, kdo měl mé politické sympatie. O jeho působení na čele vlády i ODS jsem napsal desítky kritických článků. Právě jeho politika měla nejen pro mě, nýbrž i řadu dalších občanských demokratů včetně dvou bývalých předsedů Klause a Topolánka odstředivý vliv. Totéž platí i o voličích občanské pravice. Tohle vše ovšem jde stranou v okamžiku bezpříkladného znásilnění práva a poplivání obyčejné lidské spravedlnosti, jichž se nejen v případě Petra Nečase psychopatický Ištvan dopouští. Je to věc principu. Proto je třeba se za Petra Nečase postavit. Navíc, bývalý předseda vlády není žádný hej-počkej. Jeho nesmyslným trestním stíháním dělá pomatený „Všeholid“ Ištvan ostudu celé republice.

Politika je ovšem politika. A tak zatímco skuteční gauneři a korupčníci se při pohledu na tenhle ištvanovský spektákl chechtají, až se za břicho popadají (a píši to s vědomím Rittigova zadržení), ministryně spravedlnosti na televizní obrazovce vypráví ptákoviny o „profitu“ z politických trafik. Myslí tím snad Šnajdrův „profit“, ve kterém z poslaneckých sto tisíc spadl na nějakých třicet ve správní radě jakéhosi bezvýznamného státního podniku? Nebo snad Tluchořův „profit“, ve kterém poslanecký mandát vyměnil za NIC, a přesto jej ten olomoucký mešuge posadil na pět neděl za vazební katr a dodnes mu otravuje život?

Zbláznila se ta nebohá žena?