Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, přeji vám příjemné deštivé dopoledne. Pan předseda už řekl ten složitý název, takže já už ho nemusím opakovat. Dovolte mi tedy, abych stručně okomentoval novou strategii Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti, která má podtitul „navracení přírody do našeho života“.
Není žádným tajemstvím, že problém úbytku biologické rozmanitosti není jenom problémem evropským, je problémem celosvětovým. Koneckonců možná někteří zaznamenali nedávnou zprávu, že i v měřítku celosvětovém, tam je to dokonce ještě rychlejší z hlediska odlesňování deštných pralesů, vypalování některých unikátních přírodních území, což má samozřejmě velmi drtivý vliv na biologickou rozmanitost.
Nicméně tu evropskou strategii Komise představila v květnu letošního roku a úzce souvisí s paralelně předloženou strategií, která se v angličtině jmenuje From farm to fork, přeloženo "od zemědělce ke spotřebiteli", ještě lépe se mi líbí ten název "od vidlí na vidličku". Jedná se o důležitou součást tzv. Green Dealu neboli Zelené dohody pro Evropu.
Příroda a biologická rozmanitost, jejichž dobrý stav je samozřejmě nezbytnou podmínkou lidského života a prosperity, se nachází ve vážné krizi a nedaří se dalšímu zhoršování stavu zamezit. Za posledních 40 let se například jen v důsledku lidské činnosti snížila celosvětová populace volně žijících a planě rostoucích druhů až o 60 %, což je samozřejmě neuvěřitelné číslo. Přitom více než polovina světového hrubého domácího produktu je závislá na přírodě a službách, které poskytuje.
Mezi konkrétní cíle, které by Evropská unie měla splnit do roku 2030, patří například: Chráněné oblasti by měly pokrývat 30 % území Evropské unie. Zdůrazňuji Evropské unie, ne tak vždycky, že by to znamenalo 30 % území každého členského státu Evropské unie. Dále, alespoň 25 % zemědělské půdy se využívá v režimu ekologického zemědělství. Mělo by se snížit použití pesticidů o 50 %. Nejméně na 25 000 km evropských řek by se měl obnovit přirozený tok. Měly by být vysazeny 3 miliardy stromů.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími dotčenými resorty připravilo ke strategii rámcovou pozici, kdy Česká republika v obecné rovině strategii a její cíle jednoznačně vítá, jelikož jejich dosažení přispěje k řešení významných problémů v oblasti biodiverzity jak na úrovni Evropské unie, tak celosvětově. Samozřejmě je to i záležitost, se kterou se potýká Česká republika. Má teď nově zpracované strategické dokumenty z hlediska ochrany nebo snížení dopadů na biologickou rozmanitost. Také zajistí dobré životní podmínky a hospodářskou prosperitu.
Současně ale Česká republika poukázala na to, že některé navrhované cíle jsou natolik zásadní, že by určitě měly být podrobeny meziresortní a také veřejné debatě. A protože jejich plnění bude mít nepochybně značné dopady na mnoho sektorů, je potřeba, tak jako v jiných případech, předložit dopadovou studii, která by měla být přijata nejenom na celou Evropskou unii, ale také jednotlivé členské státy, protože je nezbytné znát dopady v oblasti životního prostředí, tak samozřejmě i v oblasti sociální a ekonomické.
Dámy a pánové, ministerstvo životního prostředí sleduje a nadále bude sledovat vývoj v této oblasti. Jak jsem řekl, máme vlastní strategii ochrany biologické rozmanitosti od roku 2016 do roku 2025. Teď máme i čerstvě další přijatý materiál v letošním roce, který se také biologickou rozmanitostí zabývá. Takže se nepochybně budeme chtít podílet na přípravě politik a právních předpisů, které budou z tohoto evropského dokumentu vyplývat. Děkuji vám za pozornost.
