Schválený Globální sankční režim EU umožňuje, aby se Unie mohla zaměřit na jednotlivce i orgány, včetně státních a nestátních subjektů, kteří mají na svědomí závažné porušování lidských práv a efektivně je postihovat. „Evropské sankce jsou jednou z cest, jak se můžeme jasně vymezit proti všem formám porušování základních lidských práv. Něco takového nesmí mít v dnešním světě místo a je třeba to dát jasně najevo,“ uvedl ministr Petříček. Sankce umožní například zmrazit finanční prostředky jednotlivcům i dalším subjektům.
Důležitým bodem programu Rady byly také transatlantické vztahy. Ministři se shodli nejen na tom, že USA zůstávají pro EU i nadále nejdůležitějším spojencem, ale i na potřebě intenzivního dialogu a posílení spolupráce mezi EU a USA v konkrétních oblastech, ať už jde o hospodářskou obnovu po pandemii COVID-19 či mezinárodní bezpečnost. „V nejbližší době bude důležité naslouchat nové americké administrativě a také definovat priority vzájemné spolupráce,“ potvrdila diplomatka Edita Hrdá. Úzká koordinace mezi EU a NATO rovněž umožňuje efektivněji bojovat proti společným hrozbám.
Ministři schválili i prohlášení, které v souvislosti s konáním parlamentních voleb ve Venezuele označuje tamní volební proces za nesvobodný, nespravedlivý a nedemokratický. Diskutovala se také otázka současné problematické politické situace v Gruzii a Bělorusku. V rozpravě o strategické autonomii se ministři zaměřili na praktické oblasti, kde by Unie měla posílit svou odolnost a schopnost jednat. Důležitou lekcí byla letos pandemie COVID-19 a reakce EU na ni. Česká republika vyzdvihla také důležitost jasné strategické komunikace vůči partnerům.