Dovolte mi také říci k tomuto tématu pár slov. Jak asi víte, patřím k těm, kteří podepsali ten lidovecký návrh, že manželství je svazkem jednoho muže a jedné ženy, takže v tomto duchu se ponese i můj příspěvek.
Za prvé, čelíme různým průzkumům veřejného mínění, které nebyly ty otázky zadávány korektně, a tím jsou poslanci i česká veřejnost masírováni. Já bych zmínil naopak velice reprezentativní průzkum společnosti Sanep, kde v listopadu 2018 reprezentativní část 2100 respondentů jednoznačně /67 %/ souhlasila se zakotvením manželství jako svazku muže a ženy. Naopak s uzákoněním manželství pro stejnopohlavní páry souhlasilo 21,3 %.
Iniciativa pro rodinu nasbírala více než 100 tisíc fyzických podpisů. Už jsou tady někde ve Sněmovně, možná je sem někdo přinese ukázat, což je daleko více než ta kampaň z té druhé strany. Takže to jenom k tomu, co běhá okolo nás, jak jsme bombardováni maily a různými názory, co si údajně přejí občané České republiky.
Druhou věc - budu se trochu opakovat - tento modernistický přístup k rodinám a manželství je nám opět trochu implementován ze zahraničí. Už Hans Zimmermann, místopředseda Evropské komise, jasně prohlásil, že by komise měla pokračovat a snažit se, aby všechny členské státy v EU bezvýhradně přijaly manželství a jiná manželství stejného pohlaví atd., čili to je zase jaksi ze zahraničí nám radí, co je dobré pro naše rodiny, co je dobré pro naši společnost.
Toto nabourávání právního řádu České republiky je samozřejmě také financováno z ciziny. Kampaň Jsme fér má mnoho miliónů korun z prostředků Evropské unie, která vás tady zahlcuje zase svými názory.
Teď řeknu už trochu pár obecnějších věcí. Manželství není jen svazek dvou lidí, kteří se milují, manželství je základem pro rodinu, chrání ženu a děti. To je jeden ze základních rozdílů. Muž i žena mají oba nezastupitelnou roli ve výchově dětí. A manželství neslouží jen uspokojování potřeb dospělých lidí. Má význačnější význam.
Děti také mají právo znát svůj původ, protože každý pochází z muže a ženy. Těmito novotami všechna tato základní práva nabouráváme. Věci jako náhradní mateřství, často je z toho - nebo je to velice drahé, jsou všechno věci, které toto nabourávají. Už tady bylo řečeno, že často je tou obětí dítě.
Další bod, který chci zmínit, je to také zákon politický. Bude dělat z lidí a z řady z vás, možná poloviny, kteří nesouhlasí s tím, že manželství může vzniknout někde jinde než mezi mužem a ženou, budou z vás dělat radikály, homofoby a zločince z nenávisti. To také bude nastávat, budete tomu čelit v médiích a podobně. To je věc, kterou je třeba odmítnout a máme ze západní Evropy spoustu příkladů, kdy byli lidé vyhazováni ze školy nebo jim bylo znemožňováno působit, manželé v USA, kteří odmítli vyzdobit homosexuálům svatební dort kvůli svému přesvědčení, se jich nakonec zastal až Nejvyšší soud. Stálo to asi 200 tisíc dolarů celá ta právní obrana, kterou oni vedli, atd. atd.
To jsou věci, které v České republice nechci.
Zmíním zde vystoupení paní poslankyně Majerové Zahradníkové, které mělo asi půl miliónu zhlédnutí na sociálních sítích, která řekla a citovala prezidenta Roosevelta, že i když nazvete psí ocas nohou, pes zůstane stále čtyřnohý. Takto etymologicky to samozřejmě platí. Manželství od slova malžen, muž-žena, staročeského, rodina je od slova rod, rodit, čili tato další manželství to je nějaký výraz jako suchá voda nebo něco takového, která se tady snažíme uzákonit zákonem.
Za druhé, myslím, že nejde o žádné přání homosexuálů. Každý z nás máme mezi homosexuály spoustu přátel, zaměstnanců atd. Není to většinové přání této minority, je to přání politických aktivistů. Už v roce 2006, když tady bojovali o registrované partnerství, tak říkali, že jde jen o návštěvy v nemocnicích a takové nějaké základní věci, rozhodně nejde o adoptování dětí apod. Lhali, uplynulo pár let, máme to tady v přímém přenosu, posunuli se o výrazný kus dál, ale opět nejde o většinové stanovisko homosexuálů, nemají právo za ně mluvit stejně jako já nemám právo mluvit za všechny heterosexuály, protože řada z vás má jiné názory než já a opačně.
Za třetí, otáčí se tady slovo tolerance. Je to přesně opačně. Česká republika a naše země patří k nejtolerantnějším ve vztahu k homosexuálním a jiným menšinám. Rakousko-Uhersko bylo snad prvním soustátím, které zrušilo trest smrti za homosexuální chování. Tehdejší Československo bylo jednou z prvních zemí světa, kde to přestalo být trestné. Ale tady je skutečně základní rozdíl v tom někomu něco nedělat, v tu chvíli bych byl na té druhé straně, anebo něco někomu dalšího dávat, čili to je zcela otočené. Kdybychom se bavili o tom, někomu upírat nějaká základní občanská práva, jsem za, ale tady přidáváme nové právo, právo nazývat pětiocasého psa, jo, prostě jsou to věci další.
A ti aktivisté, kteří nás tady bombardují těmi maily a těmi schůzkami /mě tedy ne, nevím, čím jsem si to zasloužil, ale většinu z vás, kolegů, jsem viděl/ tak prostě tolerantní nejsou. Proč nás se svojí sexualitou obtěžujete, deset hodin o tom jednáme, to je prostě každého věc, homosexuálové mají veškerá práva, hájená Ústavou a není žádný důvod přidávat něco dalšího, něco, co si nepřeje většina českých obyvatel a doufám, že ani většina poslanců.
Paní předkladatelce bych řekl - vy rozdělujete společnost tímto zákonem. Tento zákon neměl podporu veřejnosti, ani homosexuálů, ani ostatních občanů, vy to sem aktivisticky nesete, rozdělujete Sněmovnu a rozdělujete Českou republiku. Takže já vás žádám, abyste ten návrh stáhla, protože by to přispělo ke klidu a mohli bychom se věnovat jiným věcem, které jsou pro Českou republiku potřebnější.
Návrh na zamítnutí už padl, takže to nemusím opakovat.
Děkuji vám za pozornost.
