Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte tedy, abych uvedl návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Musím říci, že tento návrh v zásadě plní určitý dluh z minulosti, protože opakovaně v minulých letech bylo přislibováno, že zkrátka tento návrh má být předložen, neboť v současné době existuje nepříznivý právní stav, kdy neexistuje v právním řádu České republiky žádný právní titul, na základě kterého by se osoba, které vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování, mohla úspěšně domoci odškodnění této újmy.
Požadavek vychází jednak z debaty jak odborné, tak samozřejmě i laické veřejnosti, opakovaně na toto upozorňoval i Ústavní soud v rámci svých nálezů, stejně tak jako veřejná ochránkyně práv. Tento návrh zákona upravuje i nárok osoby blízké na náhradu újmy za její duševní útrapy při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví jí blízké osoby, jež postoupila povinné očkování. Předložený návrh zákona tedy stanovuje, že újmu na zdraví, která je důsledkem podstoupení povinného očkování, odčiní stát, který uložil povinnost nechat se naočkovat, a tím tedy přispět k budování kolektivní imunity populace v České republice, což je bezesporu správná věc. V České republice máme povinné očkování ze zákona, ale právě pokud stát tedy tuto povinnost stanovuje, tak by měl v konečném důsledku přijmout i odpovědnost, pokud dojde ke způsobení újmy daným očkováním. Obecně samozřejmě očkování je na místě, je správné a je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy i ochranou veřejného zdraví v České republice.
Pokud dojde k odčinění takové újmy na zdraví, která je důsledkem nesprávného postupu poskytovatele zdravotních služeb, který očkování provedl, nebo pokud je újma důsledkem vady očkovací látky, má stát právo požadovat regresní úhradu.
S ohledem na skutečnost, že se újma na zdraví jako důsledek podání očkovací látky zpravidla prokazuje velmi obtížně, počítá návrh s tím, že nebude primárně vyžadováno prokázání příčinné souvislosti. Zakotvuje se vyvratitelná domněnka, z níž vyplývá, že pokud nastanou následky, které budou obsahem prováděcí vyhlášky v čase v ní uvedené, bude daná újma považována za újmu způsobenou povinných očkováním.
To znamená, nebude nutné prokazovat příčinnou souvislost, ale v té vyhlášce jsou jasně dané následky, které jsou opřené o evident based studie, anafylaktický šok, encefalitida a tak dále. Je to jasně stanoveno. Takže v těchto případech zkrátka bude daná vyvratitelná domněnka. Ve všech ostatních případech bude nutno prokazovat příčinnou souvislost, tedy jestli je ta újma na zdraví způsobena povinným očkováním. Tam bude samozřejmě pak standardní prokazování. Orgánem, který bude toto rozhodovat, respektive bude rozhodovat o náhradě a odškodnění újmy na zdraví způsobené očkováním, bude Ministerstvo zdravotnictví, na které se poškozený subjekt obrátí. Ministerstvo zdravotnictví ve lhůtě šesti měsíců rozhodne. Pokud by nerozhodlo, respektive by ten poškozený nebyl s tímto spokojen, tak pak se obrací standardně na soud v promlčecí lhůtě tří let. V tomto směru se použije subsidiárně občanský zákoník. Ostatně ten zkrátka na tuto materii je subsidiárně - je počítáno, že se subsidiárně použije pak v dalším průběhu. Takže myslím si, že ten proces je poměrně jasný, snažili jsme se v tomto směru vyhovět jak názoru odborné veřejnosti, ten návrh byl samozřejmě konzultován s Českou vakcinologickou společností a s dalšími, tak i té laické veřejnosti, potažmo zástupcům pacientů, rodičů a tak dále. Je to poměrně citlivá materie. Na druhou stranu myslím si, že skutečně v tomto směru splácíme určitý dluh, protože právní titul pro odškodnění v tuto chvíli v právním řádu není a myslím si, že to může přispět i k určitému otupení hran těch, kteří zkrátka očkování odmítají i z tohoto důvodu.
Takže děkuji za pozornost a těším se na debatu. Děkuji.
